Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Před 25 roky uskutečnila sonda NASA s názvem Voyager 2 zatím poslední výzkum planety Uran na své cestě k další planetě – k Neptunu. Byla první sondou, která zblízka pozorovala tento fantastický svět. Cílem navrhované sondy Pathfinder Uranus bude cesta do vnějších oblastí Sluneční soustavy a navedení na oběžnou dráhu kolem Uranu.
Hubblův kosmický teleskop HST pořídil mimořádnou fotografii části proslulé mlhoviny s názvem Tarantula Nebula (mlhovina Tarantule), což je rozsáhlý oblak prachu a plynů v sousední nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno s probíhajícím vznikem hvězd. Na publikovaném snímku vidíme centrální oblast mlhoviny, která jasně září v důsledku přítomnosti mladých hvězd a ionizovaného plynu.
Po více než deseti obězích kolem Slunce ve vnitřní části Sluneční soustavy a po šesti průletech kolem planet bude sonda NASA s názvem MESSENGER navedena 17. března 2011 na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Jako první sonda bude studovat planetu obíhající nejblíže Slunci.
Množství tepla, které uniká z oblasti v okolí jižního pólu Saturnova měsíce Enceladus, je mnohem větší, než se předpokládalo. Tento fakt vyplývá z nových analýz dat, získaných sondou Cassini. Údaje ze spektrometru naznačují, že generované teplo dosahuje výkonu 15,8 gigawattů.
Umělá družice Země s názvem TARANIS, kterou připravuje francouzská organizace CNES, ponese na své palubě zařízení k uskutečnění prvních pozorování svého druhu, pokud se týká velkolepých světelných úkazů v nejvyšších vrstvách zemské atmosféry. Tyto jevy jsou spojené se záblesky rentgenového a gama záření a s rychlými světelnými efekty s poetickými názvy sprites, elves, blue jets apod.
Deset let pozorování prostřednictvím družice Chandra vedlo k odhalení poklesu teploty neutronové hvězdy o 4 %, což je neočekávaně rychlé chladnutí. Jedná se o první přímý důkaz tohoto neobvyklého stavu hmoty v jádru neutronové hvězdy.
Snímek galaxie NGC 247, získaný pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile, odhaluje jemné detaily nejen této spirální galaxie viděné téměř zboku, ale i řadu objektů v pozadí. Právě sklon této nápadné galaxie vůči pozorovateli může podle astronomů za to, že její vzdálenost byla v minulosti výrazně přehodnocována.
Ukryta v přívalu dat z astronomické družice Kepler byla planetární soustava velmi odlišná od těch doposud objevených. Dvě z jejích předpokládaných čtyř planet sdílejí stejnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy.