Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Nová exoplaneta typu super-Země byla objevena v tzv. obyvatelné zóně v okolí červeného trpaslíka Gliese 163 pomocí evropského spektrometru HARPS. Planeta s označením Gliese 163c o minimální hmotnosti 6,9 hmotností Země oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za necelých 26 dnů.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda opustila 5. září 2012 v 08:26 hodin SELČ velkou planetku Vesta a zahájila dva a půl roku trvající cestu k trpasličí planetě Ceres.
Tento kompozitní snímek představuje superbublinu - znázorněna modrou barvou - ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000 světelných roků.
Gravitační vlny jsou notoricky známé, podobně jako nedávno objevený Higgsův boson – ale oba fenomény jsou jen velmi obtížně pozorovatelné. Astronomové poprvé detekovali gravitační vlny ve struktuře prostoročasu přímo, a to prostřednictvím rádiových signálů přicházejících z binárního systému.
Infračervený snímek v úvodu článku zachycuje oblast studeného plynu nahromaděného kolem hmotné hvězdy ukryté uprostřed snímku. Hvězdy o hmotnosti srovnatelné se Sluncem vznikají právě z takovýchto oblaků chladného plynu o hmotnosti zhruba 1000 hmotností Slunce. Naše Slunce se zrodilo před 4,5 miliardami roků právě z takového oblaku společně s další stovkou sourozenců.
Mise astronomické družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla mj. k odhalení „zlatého dolu“ – k objevení velkého množství superhmotných černých děr přezdívaných „hot DOGs“ (dust-obscured galaxies), čili horké, prachem zahalené galaxie.
Astronomové objevili dvě planety obíhající kolem dvojhvězdy Kepler-47. Při pohledu ze Země se dvojice hvězd vzájemně zakrývá v periodě 7,5 dne, což je doba, za kterou navzájem oběhnou kolem sebe. Vzdálenější planeta s označením Kepler-47c obíhá kolem mateřské dvojhvězdy ve vzdálenosti 148 miliónů km (podobně jako Země kolem Slunce). Její dráha leží uvnitř tzv. obyvatelné zóny.
Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) vyskytující se na Marsu například v oblasti Arabia Terra, byly rovněž terčem výzkumu pomocí kamery HiRISE na palubě sondy NASA s názvem MRO. Odpověď na otázku, jak tyto zajímavé útvary vznikají, není zatím známa.
Na 30. 8. 2012 je naplánováno vypuštění dvojice amerických družic s názvem Radiation Belt Storm Probes (RBSP) na oběžnou dráhu kolem Země. Cílem programu je výzkum základních procesů, které působí napříč celou Sluneční soustavou – především těch, které umožňují vznik nebezpečného kosmického počasí ovlivňujícího prostor v blízkosti Země.