Aktuality AK

Prostřednictvím nejhlubšího pohledu do vesmíru v oboru rentgenového záření, jaký byl kdy realizován, získali astronomové první přímý důkaz, že hmotné černé díry byly v mladém vesmíru docela běžné. Pokud tyto výsledky budeme extrapolovat na celý vesmír, pak dojdeme k závěru, že v mladém vesmíru existovalo nejméně 30 miliónů supermasivních černých děr.

Americká kosmická sonda Cassini, která již od roku 2004 krouží kolem planety Saturn, se podruhé těsně přiblížila k ledovému měsíci Helene, jednomu z malých měsíců planety Saturn. Na Zemi vyslala zajímavé snímky jeho povrchu.

Velký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů.

Evropská jižní observatoř ESO (European South Observatory), jejímž členem je od roku 2007 i Česká republika, připravuje výstavbu největšího dalekohledu světa. Dosavadní plány počítaly s objektivem o průměru 42 m. Vzhledem k vysokým finančním nákladům byl průměr hlavního segmentového zrcadla snížen na 39,3 m.

Evropská kosmická agentura ESA by měla v létě formálně schválit výrobu demonstrátoru kosmického raketoplánu, který bude vypuštěn do vesmíru pomocí nosné rakety, zpět k Zemi poletí jako letadlo a nakonec přistane na padáku na hladině Tichého oceánu. Zařízení označované jako Intermediate eXperimental Vehicle (IXV) poprvé odstartuje v létě 2013.

Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva.

Mnoho astronomů se domnívá, že variace hustoty mladého vesmíru mohly vést k přirozenému vzniku relativně malých černých děr o hmotnosti srovnatelné s hmotností asteroidu, které by mohly prolétávat někde kolem nás. Předpokládá se, že by mohly narážet do Slunce a účinek takové srážky by měl být pozorovatelný.

Astronomy dlouho trápila otázka, proč má Mars pouze poloviční rozměr v porovnání se Zemí a proč má pouze desetkrát menší hmotnost. Protože sousední planety ve vnitřní části Sluneční soustavy se nepochybně zformovaly současně, nabízí se otázka: Proč nemá Mars stejnou velikost a hmotnost jako Země či Venuše?