Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
Astronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Nedávno objevili hvězdné „novorozeně“ prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce.
Nové výzkumy ukazují, že některé staré hvězdy v naší Galaxii mohou představovat tikající „časované bomby“ – pokud taková hvězda podstatně sníží rychlost své rotace pod kritickou hranici, může nastat exploze v podobě supernovy typu Ia. Tisíce těchto „časovaných bomb“ mohou být roztroušené po celé naší Galaxii.
Pojízdný robot Opportunity (start 7. 7. 2003) je již postarší „průzkumník“, avšak stále je ještě čiperný a může pohlížet přes okraj obrovského impaktního kráteru nazvaného Endeavour, čímž vstupuje do své nové fáze výzkumu Marsu.
Dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) pořídil tento pozoruhodný záběr otevřené hvězdokupy NGC 2100, která se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, nedaleké satelitní galaxii, je asi 15 milionů let stará. Hvězdokupa je obklopena zářícím plynem blízké mlhoviny Tarantula.
Jednou z nejjasnějších komet roku 2011 bude podle současných předpokladů dlouhoperiodická C/2009 P1 (Garradd). Již v současnosti je pozorovatelná malými dalekohledy a ve středně velkých přístrojích je již nyní za bezměsíčné noci ozdobou podzimní oblohy.
Astronomové využívající kosmický dalekohled NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objevili první dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii, která je podobná té naší. Dvojice černých děr, která je od Země vzdálena přibližně 160 miliónů světelných roků, je zatím nejbližší takovouto známou soustavou.
Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.
S posledním dnem letošních prázdnin skončil také významný projekt v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013, jehož cíle naplňovala naše hvězdárna přesně 12 měsíců. Projekt s názvem Výstavou ke spolupráci a poznání jsme realizovali společně s naším partnerem - Kysuckou hvězdárnou v Kysuckom Novom Meste.
S výsledky realizace projektu jsme velmi spokojeni a věříme, že jsou spokojeni i všichni žáci a studenti, kteří jej mohli v předchozím školním roce plně využívat. I když projekt končí, jeho aktivity a možnosti využití nadále pokračují.
Seznamte se s úspěšným projektem, který může využít třeba i vaše škola.
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která již od července 2004 krouží kolem planety Saturn, pořídila během průletu, který se uskutečnil 25. srpna 2011, nové fotografie podivně tvarovaného měsíce Hyperion. Snímky byly získány v době, kdy sonda prolétala kolem měsíce ve vzdálenosti přibližně 25 000 km.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz