Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Astrofyzikové John Matese a Daniel Whitmire předpokládají existenci průvodce našeho Slunce většího než Jupiter, který by se měl nacházet v oblasti Oortova oblaku, v dalekém skladišti malých ledových těles na okraji Sluneční soustavy. Pro pojmenování této hypotetické planety použili autoři článku název Tyche. Ve své teoretické práci tvrdí, že důkazy existence této planety by mohla poskytnout družice s názvem WISE.
Kosmická sonda NASA s názvem Stardust prolétla 15. 2. 2011 v blízkosti komety Tempel 1. Během průletu pořídila celkem 72 snímků, z nichž některé byly velmi detailní. Astronomové chtějí zjistit, jak se změnil povrch jádra komety od poslední návštěvy jiné sondy NASA (Deep Impact), která kometu studovala v roce 2005.
Ústředním motivem tohoto snímku je mlhovina Messier 78 (M 78). Hvězdy, které toto nádherné divadlo způsobují, však tentokrát zůstaly v pozadí. Jejich jasné modré světlo rozptylují prachové částice v mlhovině. Záběr byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Originální soubor snímků tohoto objektu si ke zpracování vybral také celkový vítěz soutěže ESO ‘Hidden Treasures 2010’ Igor Chekalin.
Někteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat „termální oázy“.
První hvězdy, které vznikaly v mladém vesmíru, nebyly osamocené (solitérní), jak se původně předpokládalo. První hvězdy se vyskytovaly téměř vždy jako součást vícenásobných hvězdných soustav, přičemž vzdálenosti mezi jednotlivými hvězdami byly tak malé jako vzdálenost Země od Slunce.
Kosmická observatoř Kepler objevila šest definitivně potvrzených planet obíhajících kolem hvězdy podobné Slunci s názvem Kepler-11. Hvězda je vzdálená od Země 2 000 světelných let a má rozměrově nejmenší planetární soustavu, jaká byla doposud objevena. Vetšina planet obíhá blíže než Merkur kolem Slunce.
Jasná galaxie NGC 3621 vypadá jako příklad klasické spirály. Ve skutečnosti je však velmi neobvyklá: nemá centrální výduť, a proto bývá označována jako disková (pure-disc galaxy). Na tomto záběru byla zachycena pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.
Jedna z nejdéle odolávajících záhad sluneční fyziky je otázka, proč vnější vrstva sluneční atmosféry – koróna – má o několik miliónů stupňů vyšší teplotu než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Nyní se astronomové domnívají, že objevili hlavní zdroj horkého plynu, který korónu zásobuje.
Temná energie je záhadnou silou, která prostupuje celý vesmír, přičemž působí jako „tlak“ urychlující rozpínání vesmíru. Nehledě na to, že představuje 70 % celkové hmoty a energie vesmíru, byla objevena dvěma výzkumnými týmy teprve v roce 1998 na základě pozorování supernov typu Ia.