Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nový snímek kulové hvězdokupy M 55 pořízený v infračerveném oboru přehlídkovým dalekohledem VISTA zachycuje desítky tisíc hvězd nakupených dohromady jako roj včel. Kromě toho, že jsou tyto hvězdy soustředěny na jednom místě, patří zároveň k těm nejstarším ve vesmíru. Astronomové studují objekty, jako je M 55, aby pochopili, jak probíhá vývoj galaxií a jak stárnou hvězdy.
Kulové hvězdokupy drží pohromadě v úhledném tvaru díky gravitaci. Ve hvězdokupě M 55 žijí hvězdy opravdu v těsném společenství: asi sto tisíc hvězd je nacpáno do koule o průměru jen 25krát větším, než je vzdálenost mezi Sluncem a nejbližším hvězdným systémem Alfa Centauri.
Dosud bylo nalezeno 160 kulových hvězdokup kroužících kolem centra naší Galaxie. Dvojice posledních objevů, které si na své konto připsal dalekohled VISTA, byla oznámena teprve nedávno (eso1141). Kolem těch největších galaxií mohou ale obíhat i tisíce těchto hvězdných uskupení.
Pozorování hvězd v kulových hvězdokupách odhalila, že vznikly zhruba ve stejné době – asi před 10 miliardami let – z jednoho oblaku plynu. Jelikož období vzniku je datováno pouze několik miliard let po velkém třesku, většinu dostupného materiálu tehdy tvořil ten nejjednodušší, nejlehčí a ve vesmíru nejhojnější plyn: vodík, společně s příměsí hélia a ještě mnohem menším množstvím těžších prvků, jako je kyslík a dusík.
To, že jsou složeny převážně z vodíku, odlišuje hvězdy v kulových hvězdokupách od hvězd, které vznikaly později, jako například naše Slunce. To je obohaceno těžšími prvky, které vytvořily rané generace hvězd. Naše Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let; jeho věk je tedy poloviční ve srovnání s postaršími stálicemi, které nacházíme ve většině kulových hvězdokup. Chemické složení oblaku, ze kterého vzniklo Slunce, se odráží také v obsahu prvků, které nalézáme v celé Sluneční soustavě – v planetkách, planetách, ale i v našich vlastních tělech.
Na obloze naleznete kulovou hvězdokupu M 55 v souhvězdí Střelce. Nápadně velká hvězdokupa dosahuje velikosti skoro 2/3 Měsíce v úplňku a je jednoduše pozorovatelná i v malých dalekohledech, přestože se nachází asi 17 000 světelných let od Země.
Toto seskupení hvězd poprvé zdokumentoval francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille v roce 1752 a o 26 let později jej jiný Francouz Charles Messier zahrnul do svého slavného katalogu nehvězdných objektů pod pořadovým číslem 55. Objekt je také zařazen pod označením NGC 6809 do seznamu New General Catalogue, často citovaného a rozsáhlejšího astronomického katalogu vzniklého na konci 19. století.
Tento nový snímek byl pořízen v infračerveném světle pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) s primárním zrcadlem o průměru 4,1 m, který pracuje na observatoři Paranal v severním Chile (eso0949).
Kromě hvězd patřících k M 55 zachycuje tento snímek také mnoho galaxií, které se však nacházejí mnohem dále za samotnou hvězdokupou. Obzvláště nápadná je zboku viděná galaxie vpravo nahoře od středu snímku.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1220. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.