Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Dne 4. ledna 2011 jsme mohli z území České republiky pozorovat částečné zatmění Slunce, i když počasí nebylo zrovna nejlepší. Příroda si pro nás připravila na letošní rok dalších 5 podobných úkazů, avšak ze střední Evropy bude pozorovatelné pouze úplné zatmění Měsíce 15. června.
Nový infračervený záběr mlhoviny Laguna byl pořízen v rámci průzkumu Mléčné dráhy pomocí dalekohledu VISTA (ESO, Paranal, Chile). Jedná se o malý kousek mnohem většího originálního snímku celé rozsáhlé oblasti v okolí známé mlhoviny, a snímek sám je pouze drobnou částí mohutné přehlídky.
Federativní republika Brazílie podepsala 29. prosince 2010 formální dohodu o přistoupení k ESO, která jí umožní stát se členským státem Evropské jižní observatoře. Poté, co smlova projde vládní ratifikací, se Brazílie stane prvním mimoevropským a celkově 15. členským státem ESO.
Záblesky záření gama patří k jevům, při kterých se ve velmi krátkém čase uvolňuje obrovské množství energie. Některé z nich se ale zdají být podezřele slabé ve viditelném světle. Tyto takzvané 'temné gama záblesky' byly dosud nejpodrobněji zkoumány pomocí přístroje GROND a dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile.
V naší Galaxii známe asi 150 kulových hvězdokup – početných skupin starých hvězd, které společně obíhají kolem jejího středu. Tento nový snímek pořízený kamerou Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO (La Silla, Chile) zachycuje strukturu kulové hvězdokupy M 107 v nevídaných detailech.
Na základě pozorování jasných zdrojů rentgenového záření plynů v tzv. halo obklopujícím naši Galaxii, uskutečněných pomocí kosmické observatoře XMM-Newton (start v roce 1999), byla shromážděna nová data, která podporují existenci procesů vytvářejících jakési fontány horkých plynů v naší Galaxii.
Mezinárodní tým astronomů používajících dalekohled ESO/VLT poprvé analyzoval atmosféru exoplanety typu super-Země. Planeta označovaná GJ 1214b byla zkoumána při přechodu přes disk své mateřské hvězdy; při tomto úkazu projde část záření atmosférou, což umožňuje analýzu jejích vlastností.
Většina hvězd se zrodila jako součást hvězdokupy, nikoliv jako osamocení jedinci. Existuje spousta důkazů, že ani Slunce nebylo výjimkou. Simon Zwart v minulém roce prohlásil, že astronomové budou schopni sourozence Slunce objevit. Vypočítal, že 10 až 60 z nich se může nacházet do vzdálenosti zhruba 330 světelných let od Země.
Díky objevu první zákrytové dvojhvězdy obsahující proměnnou hvězdu cefeidu se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo vyřešit letitou záhadu. Mimořádně vhodné uspořádání systému umožnilo velmi přesně změřit hmotnost cefeidy. Nová data ukazují, že předpovědi teorie hvězdných pulsací jsou správné.
Nedávné přiblížení sondy Deep Impact v rámci mise EPOXI ke kometě Hartley 2 poskytlo první snímky zcela zřetelně ukazující výtrysky prachu a plynů z povrchu jádra specifického charakteru. Byla odhalena doslova sněhová bouře v okolí jádra komety, způsobená výtrysky oxidu uhličitého, chrlících tuny ledových částic.