Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Na snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT září intenzivní rudou barvou oblak vodíku obklopující hvězdokupu NGC 371. Tyto hvězdné jesličky se nacházejí v sousední galaxii – v Malém Magellanově oblaku.
Stísněný životní prostor v kulových hvězdokupách vytváří podmínky pro exotické binární soustavy, v nichž jsou dvě hvězdy uvězněny na drahách, po kterých navzájem obíhají jedna kolem druhé. Hmota z jedné hvězdy je pohlcována druhou složkou dvojhvězdy. V důsledku jejího zahřívání dochází k produkci rentgenového záření.
Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Dalekohled na palubě družice pátrá po přítomnosti planet za hranicemi Sluneční soustavy, a to na základě zjištění periodického poklesu jasnosti konkrétní hvězdy.
Astronomům se poprvé podařilo zaregistrovat splynutí dvou hvězd v jedno těleso. Objekt s názvem V1309 Scorpii byl objeven již v roce 2008. Jeho jasnost vzrostla 10 000krát, což mělo za následek, že zářivý výkon objektu 30 000krát převyšoval svítivost Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti nás však nijak neovlivnil. Ohrozit nás ale mohou jiné hvězdy.
Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT a dalšími přístroji vedla k objevu nového kandidáta na nejchladnější známou hvězdu. Je jím hnědý trpaslík v dvojhvězdném systému, s povrchovou teplotou jako čerstvě uvařený čaj – ten je sice v lidských měřítkách horký, ale v případě povrchu hvězdy je stejná teplota až neuvěřitelně nízká. Tento objekt svými vlastnostmi dokonce překračuje pomyslnou a velmi neostrou hranici dělící malé chladné hvězdy a velké horké planety.
Před 25 roky uskutečnila sonda NASA s názvem Voyager 2 zatím poslední výzkum planety Uran na své cestě k další planetě – k Neptunu. Byla první sondou, která zblízka pozorovala tento fantastický svět. Cílem navrhované sondy Pathfinder Uranus bude cesta do vnějších oblastí Sluneční soustavy a navedení na oběžnou dráhu kolem Uranu.
Hubblův kosmický teleskop HST pořídil mimořádnou fotografii části proslulé mlhoviny s názvem Tarantula Nebula (mlhovina Tarantule), což je rozsáhlý oblak prachu a plynů v sousední nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno s probíhajícím vznikem hvězd. Na publikovaném snímku vidíme centrální oblast mlhoviny, která jasně září v důsledku přítomnosti mladých hvězd a ionizovaného plynu.
Po více než deseti obězích kolem Slunce ve vnitřní části Sluneční soustavy a po šesti průletech kolem planet bude sonda NASA s názvem MESSENGER navedena 17. března 2011 na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Jako první sonda bude studovat planetu obíhající nejblíže Slunci.