Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Článek byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal.
Dalekohled na palubě družice pátrá po přítomnosti planet za hranicemi Sluneční soustavy, v okolí blízkých hvězd, a to na základě periodického poklesu jasnosti konkrétní hvězdy. Přechází-li „neviditelná“ planeta před kotoučkem hvězdy, na krátkou dobu ji zastíní a astronomové zaregistrují pokles její jasnosti. Při analýze takovýchto napozorovaných úkazů astronomové nezaregistrují pouze samotný fakt přítomnosti exoplanety, ale dovedou určit i její průměr a dobu oběhu kolem mateřské hvězdy. Zatím bylo na základě pozorování družice NASA s názvem Kepler odhaleno 1235 kandidátů na planety.
Vědci předpokládají, že v okolí hvězd podobných Slunci může existovat velké množství planet podobných Zemi a obíhajících v tzv. zóně života. Odhaduje se, že přibližně 1,4 až 2,7 % hvězd podobných Slunci může vlastnit planetu podobnou Zemi. To znamená, že u každé 37. hvězdy (v horším případě u každé 70. hvězdy) může existovat planeta vhodná pro život. Jako podobnou Zemi označují astronomové planetu o velikosti 0,8 a 3 průměry Země. Zónou života je označována oblast v okolí hvězdy, v níž může na povrchu přítomné planety existovat voda v kapalném stavu.
Autoři nové vědecké práce předpokládají, že za tři roky pozorování může družice Kepler objevit zhruba 12 Zemi podobných exoplanet. A kolem hvězd naší Galaxie může kroužit minimálně 500 miliónů, možná až 50 miliard planet! To je zajisté dobrá zpráva pro existenci pravděpodobného života mimo Zemi.
Od roku 1995, kdy byla objevena první planeta mimo Sluneční soustavu, najdeme v katalogu exoplanet již 539 „úlovků“. Jsou mezi nimi mladé, staré, mimořádně horké či ledově chladné exoplanety, ale také terestrické trpasličí planety či plynní obři. Můžeme jen spekulovat, na kolika z nich panují obyvatelné podmínky.
Zdroj: http://www.space.com/10982-kepler-alien-planets-billion-galaxy.html
autor: František Martinek