Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
Večerní západní obzor je v první polovině dubna 2010 doslova ozdoben dvojicí jasných objektů. Jedná se o planety Venuši a Merkur, které se koncem března na dobu asi tří týdnů staly blízkými sousedy na obloze. Máte tak neobvyklou možnost si je prohlédnout společně a v případě Merkuru příležitost, jak jej pohodlně nalézt i pouhým okem.
Obrázek ukazuje neočekávaný a zvláštní charakter průběhu denních teplot, objevený na Saturnově malém vnitřním měsíci Mimas o průměru pouhých 396 km. Data byla získána pomocí infračerveného spektrometru CIRS na sondě Cassini.
ESO zveřejnila záběr málo známé slabé mlhoviny Gum 19, která se na infračervených záběrech zdá napůl světlá a napůl temná. Z pravé strany je horký vodík ozařován superobří modrou hvězdou známou jako V391 Velorum. Na rozhraní zářícího a temného pásma dochází ke zrodu nových hvězd. 
Astronomové se domnívají, že obří plynné planety Uran a Neptun jsou tvořeny z 10 procent uhlíkem. Za obrovských tlaků a teplot, které panují v jejich nitrech, zde mohl vzniknout oceán kapalných diamantů.
Uvnitř planety Jupiter jsou tak nezvyklé podmínky, že podle předpovědi vědců University of California, Berkeley, hélium kondenzuje do kapiček, které padají dolů v podobě héliového deště.
Astronomové objevili dvě z nejranějších superhmotných černých děr ve vesmíru. Tento objev, založený především na pozorování prostřednictvím kosmické observatoře Spitzer Space Telescope, umožní lépe porozumět podstatě našeho vesmíru a vzniku prvních černých děr, galaxií a hvězd.
Díky extrémně hloubkové přehlídce, provedené pomocí dalekohledu ESO/VLT a unikátního speciálně připraveného filtru astronomové potvrdili, že přes mnohé přehlídkové projekty vzdáleného vesmíru zůstává neobjevena značná část galaxií, jejichž světlo k nám putuje více jak 10 miliard let. 
Díky náhodnému objevu dalekohledem APEX astronomové poprvé přímo změřili velikost a jasnost oblastí zrodu hvězd ve velmi vzdálené galaxii. Ta je od nás natolik vzdálena, že světlo, které dnes vidíme, ji opustilo před deseti miliardami let. Obraz galaxie je zvětšen pomocí kosmické gravitační čočky, což nám poskytuje opravdu detailní pohled, který by jinak nebyl možný.
Nové převratné záběry pořízené v infračerveném oboru pomocí dalekohledu ESO/VLT i dalších velkých pozemních přístrojů zviditelňují víry teplejšího plynu a doposud nepozorované chladné oblasti uvnitř Jupiterovy Velké rudé skvrny. Astronomové tak poprvé v historii mohou vytvořit takřka synoptickou mapu zachycující detailně poměry uvnitř této obří bouře. 
Díky společnému pozorování družice CoRoT a přístroje HARPS astronomové objevili první „normální“ exoplanetu, kterou mohou podrobněji studovat. Planeta s označením Corot-9b pravidelně přechází přes disk svojí mateřské hvězdy podobné Slunci.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz