Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Evropská jižní observatoř ESO (European South Observatory), jejímž členem je od roku 2007 i Česká republika, připravuje výstavbu největšího dalekohledu světa. Dosavadní plány počítaly s objektivem o průměru 42 m. Vzhledem k vysokým finančním nákladům byl průměr hlavního segmentového zrcadla snížen na 39,3 m.
Evropská kosmická agentura ESA by měla v létě formálně schválit výrobu demonstrátoru kosmického raketoplánu, který bude vypuštěn do vesmíru pomocí nosné rakety, zpět k Zemi poletí jako letadlo a nakonec přistane na padáku na hladině Tichého oceánu. Zařízení označované jako Intermediate eXperimental Vehicle (IXV) poprvé odstartuje v létě 2013.
Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva.
Mnoho astronomů se domnívá, že variace hustoty mladého vesmíru mohly vést k přirozenému vzniku relativně malých černých děr o hmotnosti srovnatelné s hmotností asteroidu, které by mohly prolétávat někde kolem nás. Předpokládá se, že by mohly narážet do Slunce a účinek takové srážky by měl být pozorovatelný.
Astronomy dlouho trápila otázka, proč má Mars pouze poloviční rozměr v porovnání se Zemí a proč má pouze desetkrát menší hmotnost. Protože sousední planety ve vnitřní části Sluneční soustavy se nepochybně zformovaly současně, nabízí se otázka: Proč nemá Mars stejnou velikost a hmotnost jako Země či Venuše?
NASA připravuje na rok 2016 vyslání kosmické sondy, která bude vybavena robotickou rukou, pomocí níž sonda doslova „utrhne“ vzorek materiálu z asteroidu, což astronomům pomůže v lepším pochopení vzniku Sluneční soustavy. NASA vybrala projekt OSIRIS-Rex po vyhodnocení tří návrhů, které rovněž zahrnovaly odběr vzorků, a to z odvrácené strany Měsíce a z povrchu planety Venuše.
Pětiletý průzkum souboru 200 000 galaxií, umožňující zpětný pohled v čase do doby před sedmi miliardami roků, vedl k jednomu z nejlepších nezávislých potvrzení faktu, že temná (skrytá) energie je řídícím elementem rozpínání našeho vesmíru zvyšující se rychlostí.
Doslova kosmická flotila miniaturních družic – tzv. nanosputniků – může brzy kroužit na oběžné dráze kolem Země za účelem pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu. Jejich hlavním úkolem bude hledání planet zemského typu, na kterých mohou existovat podmínky pro udržení života. První ze série družic bude vypuštěna již v roce 2012.