Sonda Deep Impact prolétala sněhovou bouří

Nedávné přiblížení sondy Deep Impact v rámci mise EPOXI ke kometě Hartley 2 poskytlo první snímky zcela zřetelně ukazující výtrysky prachu a plynů z povrchu jádra specifického charakteru. Vědci NASA a dalších vědeckých institucí budou nyní snímky důkladně analyzovat.

Kolem jádra komety prolétla sonda 4. listopadu 2010, ve vzdálenosti přibližně 700 km od jeho povrchu. Poprvé bylo možno vystopovat místa, odkud na povrchu dochází k výtryskům. To se u předcházejících výzkumů komet nepodařilo.

V rámci mise EPOXI byla odhalena doslova sněhová bouře v okolí jádra komety, způsobená výtrysky oxidu uhličitého, chrlících tuny ledových částic v podobě chomáčů o velikosti golfového až basketbalového míče z podpovrchových vrstev jádra komety, které svým tvarem připomíná velký burský oříšek. Ve stejném okamžiku způsobovala odlišné procesy vodní pára, unikající z hladké prostřední části kometárního jádra.

Tyto informace vrhají nové světlo na stavbu komet. Astronomové porovnali nová data s informacemi, které sonda získala při předcházející návštěvě komety Tempel 1, která se poněkud odlišovala od komety Hartley 2. V roce 2005 sonda úspěšně uvolnila projektil, který narazil do jádra komety Tempel 1, zatímco přístroje průletové části sondy celou událost sledovaly.

„Je to vůbec poprvé, co jsme mohli pozorovat jednotlivé shluky ledových částic v oblacích kolem jádra komety a výtrysky způsobované plynným oxidem uhličitým,“ říká Michael A´Hearn (University of Maryland). „Pátrali jsme, ale takovéto ledové částice v okolí komety Tempel 1 jsme nespatřili.“

Nové objevy představují kometu Hartley 2, chovající se zcela jinak než kometa Tempel 1 či další tři komety, jejichž jádra byla v minulosti zkoumána kosmickými sondami. Oxid uhličitý se zdá být klíčem k pochopení dění na kometě Hartley 2 a k vysvětlení, proč hladké a drsné oblasti reagovaly rozdílným způsobem na zahřívání Sluncem. Různé oblasti využívají odlišný mechanismus, díky kterému voda uniká z podpovrchových vrstev.

„Když jsme poprvé spatřili všechny ty chomáčky obklopující jádro, doslova nám spadla čelist,“ říká Pete Schultz (Brown University). „Stereoskopické snímky odhalily, které hroudy sněhu se nacházejí před a které za jádrem, což vytvořilo jedinečný pohled na prostředí kolem jádra komety a jeho aktivitu.“

Získaná data ukazují, že hladké oblasti na povrchu jádra komety Hartley 2 vypadají a chovají se podobně jako většina povrchu komety Tempel 1, s vodou vypařující se pod povrchem a pronikající skrz vrstvu prachu. Avšak drsné oblasti na povrchu jádra komety Hartley 2 s výtrysky oxidu uhličitého rozprašující ledové částice, jsou velmi odlišné.

„Výtrysky oxidu uhličitého vystřelují vodní led v některých oblastech drsného terénu, výsledkem čehož jsou oblaka zrníček ledu a sněhu,“ říká Jessica Sunshine (University of Maryland). „Pod povrchem hladkých oblastí v centrální části jádra se vodní led mění na vodní páru, která proniká skrz porézní materiál. Proto v blízkosti povrchu této rovinaté oblasti pozorujeme velké množství vodní páry.“

Technici z Jet Propulsion Laboratory, Pasadena (Kalifornie, NASA) hledali informace o ledových částicích, narážejících do povrchu sondy. Objevili devět případů, kdy částice, jejichž hmotnost byla odhadnuta na nepatrně menší než hmotnost sněhové vločky, mohly narazit do kosmické sondy, avšak v žádném případě ji nemohly poškodit.

„Kosmická sonda Deep Impact v rámci mise EPOXI nakonec proplula skrz závany sněhu a ledových zrníček u komety Hartley 2 bez problémů a pokračovala v pořizování fotografií této úžasné komety i na odletové trajektorii, jak bylo plánováno,“ říká Tim Larson (JPL, NASA).

Vědci budou potřebovat více detailních analýz k určení, jak dlouho jsou tyto sněhové vánice aktivní a zda rozdíly v aktivitě mezi střední a okrajovými částmi jádra komety jsou důsledkem toho, jakým způsobem kometa před 4,5 miliardami roků vznikla či je to důsledek spíše nedávného vývojového efektu.

Následující dvě kresby porovnávají aktivitu jader dvou různých komet: Hartley 2 a Tempel 1.

Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=32080

Související článek: Kometa Hartley 2 okem sondy Deep Impact.

autor: František Martinek