S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Přeshraniční projekt Toulky po naftařském příhraničí vznikl ve spolupráci hodonínského Muzea naftového dobývání a geologie, města Gbely a Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Hlavním cílem projektu je propagace unikátních a zcela regionálně specifických památek spojených s více než stoletou historií dobývání a zpracování ropy v příhraničním regionu Hodonín-Gbely.
Snahou je provést návštěvníky známými i doposud zcela opomíjenými místy a seznámit je s jedinečnou geologickou a průmyslovou identitou regionu.
V rámci projektu bude vytvořen systém naučných stezek mapujících celkem desítky geologických, technických či naftařských lokalit v regionu. V Muzeu naftového dobývání a geologie v Hodoníně a ve městě Gbely vzniknou turistická kontaktní centra, kde bude možné získat informace o jednotlivých lokalitách, mapu a další návazné turistické služby. Kontaktní centra budou také sloužit jako didaktická centra pro výuku geologie a společné příhraniční průmyslové historie (pro školní skupiny, odbornou i laickou veřejnost). Hodonínské Muzeum naftového dobývání a geologie bude rozšířeno o vnější geologickou expozici, mapující základní typy hornin, které se nacházejí v podloží hraničního regionu (včetně paleontologických záznamů), ve městě Gbely budou revitalizovány existující technické památky (např. těžební věž, dominanta při vjezdu do města), na Hvězdárně Valašské Meziříčí vznikne expozice věnovaná výskytu a těžbě ropy v příhraniční oblasti, která doplní již existující unikátní venkovní geologickou expozici. Dále bude aktualizován a doplněn server pro cestovatele astrocesty.eu.
Díky již započaté spolupráci nejen s partnery projektu, ale i samosprávami a dalšími aktéry v regionu, dojde k vytvoření propojeného, spolupracujícího příhraničí, které nejenže získá nový turistický a edukativní cíl, ale současně budou propojeny doposud samostatně realizované projekty na obou stranách hranice. Projekt tak přispěje ke zvýšení atraktivity regionu a nabídky pro turisty, kteří stále častěji vyhledávají technické památky, současně bude přínosem i pro místní obyvatele a školní exkurze.
Projekt byl podpořen Evropskou unií z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Slovenská republika - Česká republika. Projekt je plánovaný na dva roky (2018-2019) s celkovým rozpočtem 286 019 EUR.
Další informace najdete také na webových stránkách astrocesty.eu.
Mesto Gbely - hlavní přeshraniční partner
Muzeum naftového dobývání a geologie Hodonín - hlavní partner
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. - partner projektu
autor: Libor Lenža