Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci ZÁŘÍ od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc srpen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 30 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
Z obrázku je patrné, že během sledovaného období dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" zářím je 11,0 °C. Je také vidět, že průměrná zářiová teplota roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.
"Nejchladnějším" zářím, ve vztahu k průměrné teplotě, bylo září roku 2004 s teplotou 6,1 °C, "nejteplejším" byl rok 2023 s teplotou 17,1 °C. Dosavadní rekord z let 1975 a 1999 byl překonán o celý jeden stupeň.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...
V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro září v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro dané září - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
Zde však žádný trend nepozorujeme (tečkované čáry).
Nejchladnějším zařijovým dnem bylo 17. 9. 2004 s průměrnou denní teplotou -0,6 °C a nejteplejším 17. 9. 2016 s průměrnou denní teplotou 24,8 °C. Rozdíl průměrných teplot těchto extrémních dnů je 25,4 °C.
Zde už je dobře vidět, které září docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1970 - rozdíl 17,6 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 1992 - rozdíl jen 7,8 °C).
Následující obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejvyšší zářijová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 1. 9. 2015 a její hodnota je 32,9 °C.Letošní září vyšplhala maximální teplota 3. na hodnotu 31,6 °C, což je druhá nejvyšší hodnota.
Tropické dny (30 °C a více) se v září vyskytují již zřídka. Dosud jsme zaznamenali 9 tropických dnů v 7 letech - 1973, 1975, 2003, 2011, 2012, 2015 a 2019 (tedy převážně v poslední době). V letošním roce (2024) bylo však zaznamenáno 5 tropických dní.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot
Zde upozorníme jen na 25. 9. 1995, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 6,8 °C.
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend je opět dobře patrný.
Nejnižší zářijová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 29. 9. 1970 a jeho hodnota je -2,2 °C. V září se již vyskytují dny, kdy teplota ve 2 m nad zemí klesne pod bod mrazu (0 °C), tzv. mrazové deny. Celkem jsme zaznamenali 13 mrazových dní v 8 letech - 1957, 1970, 1972, 1973, 1977, 1986, 2000 a 2002.
Z grafu je rovněž vidět, že v letošním roce (2023) neklesla teplota za celé září teplota pod 7,7 °C, což je výrazně více než v letech minulých.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot
Zde opět upozorníme jen na 30. 9. 1991, kdy za celý den neklesla teplota pod 19,2 °C.
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot je opět stoupající. Je vidět, že se v září vyskytují běžně přízemní mrazíky. Nejnižší přízemní teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 25. 9. 1977 a jeho hodnota dosáhla -5,3 °C.
Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):
Z grafů s počty dnů je vidět, že se tropické dny i v září vyskytují. Zvýšený výskyt zaznamenáváme v posledních 20 letech. V letech 2011 a 2015 vystoupala teplota nad 30 °C ve 2 dnech. V dalších 5 letech se objevil pouze 1 tropický den za celý měsíc. Ale v roce 2024 bylo zaznamenáno celkem 5 dnů s tropickou teplotou!
Letní dny jsou v září běžným jevem. Od počátku měření se vyskytlo 14 roků se zářím bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce (2023) s počtem 16 dnů! Průměrný počet letních dnů od počátku měření vychází 3,2.
Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytly v 8 letech. Nejvíce mrazových dní jsme zaznamenali v roce 1970, celkem 4.
Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v září za celé období měření nevyskytl.
Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v září za celé období měření nevyskytl.
Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Nejvíce srážek spadlo v září právě letos 2024 a to 262,5 mm. Nejméně v září 1959 jen 2,9 mm. Nejvíce srážek za jeden den 86,7 mm spadlo 6. 9. 2007.
Den s největším množstvím srážek byl 14. 9. 2024 s hodnotou 119,1 mm.
Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami
Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 27 se vyskytlo 1996, nejméně 6 dnů v letech 1969 a 1982.
Za celou dobu měření se v září vyskytl jeden den, kdy by padal sníh - 30. 9. 1995. Sníh však do měřicího termínu roztál.
Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost
Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 15 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).
Výrazný trend v změně množství oblačnosti v září není patrný. Září s nejdelším slunečním svitem 217,9 hodiny jsme zaznamenali v roce 2006. Oproti tomu srpen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 1996 se svitem jen 55,1 hodin.
autor: Petr Zelený