Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci SRPNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc srpen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
Z obrázku je patrné, že během sledovaného období dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" srpnem je 8,2 °C. Je také vidět, že průměrná srpnová teplota roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.
"Nejchladnějším" srpnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl srpen roku 1976 s teplotou 14,3 °C, "nejteplejším" v roce 1992 s teplotou 22,5 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...
V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro srpen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný srpen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
I zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).
Nejchladnějším srpnovým dnem byl 30. 8. 1995 s průměrnou denní teplotou 9,0 °C a nejteplejším 29. 8. 1992 s průměrnou denní teplotou 29,3 °C. Rozdíl průměrných teplot těchto extrémních dnů je 20,3 °C.
Zde už je dobře vidět, který srpen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 2018 - rozdíl 16,1 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 2002 - rozdíl jen 5,7 °C).
Následující obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejvyšší nejen srpnová teplota, ale nejvyšší naměřená teplota na naší stanici a tedy absolutní teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 2krát 8. 8. 2013 a 9. 8. 2015 a jeho hodnota je 36,6 °C. Tzv. "supertropické" dny (35 °C a více) se vyskytly v 6 letech (v závorce jsou počty dnů) - 1992(3), 1994(2), 2012(1), 2013(2), 2015(4) a 2017(3). Tropické dny (30 °C a více) se v srpnu vyskytují běžně - více v posledních 35 letech.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot
Zde upozorníme jen na 29. 8. 1995, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 11,3 °C.
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend je opět dobře patrný.
Nejnižší srpnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 24. 8. 1964 a jeho hodnota je 2,7 °C. Od doby měření se zatím nevyskytl žádný srpnový den, kdy by teplota ve 2 m nad zemí klesla pod bod mrazu (nebyl zaznamenán mrazový den).
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot
Zde opět upozorníme jen na 2. 8. 2017, kdy za celý den neklesla teplota pod 22,1 °C.
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot je opět stoupající. Je vidět, že se v srpnu se již vyskytly přízemní mrazíky, dokonce 2x - v letech 1964 a 1976, kdy byla nejnižší přízemní teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 23. 8. 1976 a jeho hodnota je těsně nad nulou -2,0 °C.
Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):
Z grafů s počty dnů je vidět, že se tropické dny v srpnu běžně vyskytují. Zvýšený výskyt zaznamenáváme v posledních 35 letech. V roce 1993 vystoupala teplota nad 30 °C dokonce v 19 dnech. Během 22 let se během srpna nevyskytl žádný tropický den.
Letní dny v srpnu jsou běžným jevem. Od počátku měření se nevyskytl jediný rok se srpnem bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce 1992 s počtem 28 dnů. Nejméně letních dnů jsme zaznamenli v dvou letech 1968 a 1972, kdy byly pouze 3.
Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se zatím nevyskytl.Vyskytly se pouze ve 2 letech přízemní mrazíky (měřeno ve výšce 5 cm nad zemí).
Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v srpnu za celé období měření nevyskytl.
Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v srpnu za celé období měření nevyskytl.
Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend je klesající. Nejvíce srážek spadlo v srpnu 1977 a to 244,1 mm. Nejméně v srpnu 1992 jen 9,8 mm. Nejvíce srážek za jeden den 71,5 mm spadlo 4. 8. 1967.
Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami
Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 23 se vyskytlo 2003, nejméně 3 dny v roce 1992.
Za celou dobu měření se v srpnu nevyskytly dny, kdy by padal sníh.
Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost
Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 15 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).
Množství oblačnosti v srpnu během let postupně klesá a doba slunečního svitu roste. Srpen s nejdelším slunečním svitem 326,3 hodiny jsme zaznamenali v roce 2003. Oproti tomu srpen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2012 se svitem jen 60,1 hodin (jen od 22. do 31. 8.) - do 21. 8. 2012 bylo odpojeno čidlo kvůli rekonstrukci střechy.
autor: Petr Zelený