Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Po kliknutí na následující obrázek se objeví vyskakovací okno, ve kterém naleznete grafický přehled základních meteorologických prvků zaznamenaných meteostanicí ČHMU v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí v uplynulých 48 hodinách, data jsou většinou zobrazena se zpožděním 10 minut. Zdrojem je ČHMU, kde také naleznete údaje z jiných stanic ve stejné podobě.
Co na grafu vidíte? Především osa x je dělena po 4 hodinách a vyznačena je půlnoc občanského času (čili v čase, který máte na hodinkách, včetně přechodu na letní čas). Osa y má různá dělení pro různé prvky. Uvedeny jsou průměrné hodnoty za uplynulý měřící interval (u nárazů větru se jedná o maximální hodnotu naměřenou v tomto intervalu), které jsou rozlišeny různými barvami:
Hodnoty na osách (y) se mění podle intenzity jevů.
Rozvodnění řek následkem dlouhotrvajících dešťů či v důsledku krátkodobé vydatné přeháňky monitoruje Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ. Pod uvedeným odkazem naleznete výstupy jejích měření provedených na Vsetínské a Rožnovské Bečvě včetně přehledných grafů a případného vyhlášení povodňových stavů. Další zajímavosti, jako třeba maximální vodní stavy v uplynulých letech, naleznete na evidenčním listě hlásného profilu. (zdroj ČHMÚ - HaPPS)
Pro určování aktuálního výskytu a intenzity srážek se už několik let i v České republice používá meteorologických radarů. Jelikož se Vsetín nachází téměř na hranici mezi ČR a Slovenskem, nabízíme vám možnost srovnat výsledky radarových měření získaných pomocí českých a slovenských radarů. (zdroje: ČHMÚ, SHMÚ, IMGW)
Ke sledování bouřkové aktivity se využívá metod sledování různých typů bleskových výbojů, zde naleznete stránku s aktuálními měřeními provedenými přístroji ČHMÚ. (zdroj ČHMÚ).
Mnoho informací o aktuálním počasí se dá dozvědět také na základě studia volně přístupných družicových snímků oblačnosti nad územím ČR. ČHMÚ v tomto směru nabízí jednak snímky pořízené družicí Meteosat a také výstupy měření družic s polárních drahou NOAA. (zdroj ČHMÚ)
Ke stěžejním metodám moderní meteorologie patří také numerické simulace vývoje oblačnosti, srážek, síly větru atd. Pro zajímavost vám zde nabízíme výstupy tří různých modelů, které zasahují svými výsledky také oblast Vsetínska. Jednak jsou to výsledky simulací modelu Aladin Českého hydrometeorologického ústavu a za druhé data projekt MEDARD pracovní skupiny nelineárního modelování z Ústavu informatiky AV ČR v Praze. Pro srovnání nabízíme také modely, které byly zpracovány Slovenským hydrometeorologickým ústavem, německou Wetterzentrale a polskými meteorology. (zdroje: ČHMÚ, ÚI-AVČR, SHMÚ, Wetterzentrale, ICM)