Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Po kliknutí na následující obrázek se objeví vyskakovací okno, ve kterém naleznete grafický přehled základních meteorologických prvků zaznamenaných meteostanicí ČHMU v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí v uplynulých 48 hodinách, data jsou většinou zobrazena se zpožděním 10 minut. Zdrojem je ČHMU, kde také naleznete údaje z jiných stanic ve stejné podobě.
Co na grafu vidíte? Především osa x je dělena po 4 hodinách a vyznačena je půlnoc občanského času (čili v čase, který máte na hodinkách, včetně přechodu na letní čas). Osa y má různá dělení pro různé prvky. Uvedeny jsou průměrné hodnoty za uplynulý měřící interval (u nárazů větru se jedná o maximální hodnotu naměřenou v tomto intervalu), které jsou rozlišeny různými barvami:
Hodnoty na osách (y) se mění podle intenzity jevů.
Rozvodnění řek následkem dlouhotrvajících dešťů či v důsledku krátkodobé vydatné přeháňky monitoruje Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ. Pod uvedeným odkazem naleznete výstupy jejích měření provedených na Vsetínské a Rožnovské Bečvě včetně přehledných grafů a případného vyhlášení povodňových stavů. Další zajímavosti, jako třeba maximální vodní stavy v uplynulých letech, naleznete na evidenčním listě hlásného profilu. (zdroj ČHMÚ - HaPPS)
Pro určování aktuálního výskytu a intenzity srážek se už několik let i v České republice používá meteorologických radarů. Jelikož se Vsetín nachází téměř na hranici mezi ČR a Slovenskem, nabízíme vám možnost srovnat výsledky radarových měření získaných pomocí českých a slovenských radarů. (zdroje: ČHMÚ, SHMÚ, IMGW)
Ke sledování bouřkové aktivity se využívá metod sledování různých typů bleskových výbojů, zde naleznete stránku s aktuálními měřeními provedenými přístroji ČHMÚ. (zdroj ČHMÚ).
Mnoho informací o aktuálním počasí se dá dozvědět také na základě studia volně přístupných družicových snímků oblačnosti nad územím ČR. ČHMÚ v tomto směru nabízí jednak snímky pořízené družicí Meteosat a také výstupy měření družic s polárních drahou NOAA. (zdroj ČHMÚ)
Ke stěžejním metodám moderní meteorologie patří také numerické simulace vývoje oblačnosti, srážek, síly větru atd. Pro zajímavost vám zde nabízíme výstupy tří různých modelů, které zasahují svými výsledky také oblast Vsetínska. Jednak jsou to výsledky simulací modelu Aladin Českého hydrometeorologického ústavu a za druhé data projekt MEDARD pracovní skupiny nelineárního modelování z Ústavu informatiky AV ČR v Praze. Pro srovnání nabízíme také modely, které byly zpracovány Slovenským hydrometeorologickým ústavem, německou Wetterzentrale a polskými meteorology. (zdroje: ČHMÚ, ÚI-AVČR, SHMÚ, Wetterzentrale, ICM)