Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Dne 1. června 1956 byl na Hvězdárně Valašské Meziříčí zahájen zkušební provoz srážkoměrné stanice. Její činnost navazovala na dlouhodobá měření množství srážek získávaná v Krásně nad Bečvou již mezi lety 1880 až 1950. Od 1. ledna 1957 byl zahájen provoz klimatologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která v areálu pracuje dodnes. Největší změnou prošla stanice na konci roku 1997, kdy měření prováděná pozorovatelem v meteorologické budce, byla nahrazena automatickou stanicí. Od 1. ledna 1998 automatická klimatologická stanice poskytuje pravidelné údaje pro potřeby ČHMÚ v Ostravě-Porubě a ČHMÚ v Praze-Komořanech. Nejprve byla data měřena každých 15 minut, shromažďována v počítači a jednou denně (po ranním měřicím termínu) odesílána do ČHMÚ v Ostravě-Porubě. Od 22. dubna 2010 byl měřicí interval zkrácen na 10 minut. Poslední modernizací (kompletní výměna čidel a elektroniky, výměna člunkového srážkoměru za váhový) stanice prošla 22. května 2018. Došlo také ke změně přenosu dat na on-line.
Na stanici se v současnosti automaticky měří tyto základní meteorologické prvky:
K automatizovaným měřením i nadále přispívají pozorovatelé sledováním dalších charakteristik – zjišťování stavu půdy (výskyt rosy, jíní, jinovatky, ledovky, ...), určování množství oblačnosti, dohlednosti (výskyt mlhy, kouřma, ...), výšky sněhové pokrývky a řady dalších neobvyklých meteorologických jevů. Za období existence stanice byly také sledovány některé charakteristiky klimatu, které se dnes již neměří – měření cirkumglobálního slunečního záření bylo zahájeno 1. prosince 1966 a ukončeno 28. února 1987 pro poruchu zařízení; intenzita bouřkové činnosti byla od roku 1965 do roku 1989 zjišťována pomocí počítače úderů blesků.
(Pro vlastní potřebu měříme i tlak vzduchu - tato měření se však neodesílají do ČHMÚ.)
Zřizovatelem meteorologické stanice je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který ji vybavuje přístrojovým zařízením a zpracovává výsledky pozorování. Je také výhradním vlastníkem veškerých dat získaných na stanici. Účelem práce klimatologických stanic je získávání dlouhodobých řad homogenních meteorologických dat, která slouží pro sledování klimatických charakteristik daného místa. Původní klimatologické termíny měření v 7:00, 14:00 a v 21:00 hodin místního času (tedy pro Valašské Meziříčí v 6:48, 13:48 a v 20:48 hodin SEČ nebo v 7:48, 14:48 a v 21:48 hodin SELČ) byly zachovány z důvodu tvorby historického klimatologického výkazu..
Pozorovatelé na stanicích kromě měření v předepsaných termínech sledují počasí průběžně, aby mohli zaznamenat jevy během celého dne. Zpráva o průběhu počasí a naměřených meteorologických prvcích za uplynulých 24 hodin je podávána vždy po ranním termínu klimatologického měření.
Za dobu existence klimatologické stanice ČHMÚ v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí byly na tomto místě zaznamenány tyto meteorologické rekordy.
aktualizace: březen 2020