Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci KVĚTNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc květen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
Z obrázku je patrné, že během sledovaného období, dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" květnem je 6,9 °C. Je také vidět, že průměrná květnová teplota pomalu roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.
"Nejchladnějším" květnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl květen roku 1991 s teplotou 9,5 °C, "nejteplejším" v roce 2018 s teplotou 16,4 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...
V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro květen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný květen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
I zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).
Nejchladnějším květnovým dnem byl 11. 5. 1978 s průměrnou denní teplotou 0,9 °C a nejteplejším 16. 5. 1983 s průměrnou denní teplotou 23,4 °C.
Zde už je dobře vidět, který květen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1958 - rozdíl 19,8 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 1992 - rozdíl jen cca 7,1 °C).
Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejvyšší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 30. 5. 2005 a jeho hodnota je 31,5 °C a jedná se o tropický den. Hodnota odpovídající tropickému dni 30 °C byla v květnu překročena v 8 letech.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot
Zde upozorníme jen na 2. 5. 1971, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 4,4 °C.
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend však není tak výrazný jako u maximálních hodnot.
Nejnižší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 4. 5. 1980 a jeho hodnota je -3,6 °C.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot
Zde opět upozorníme jen na 16. 5. 1983, kdy za celý den neklesla teplota pod 20,9 °C.
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot se příliš nemění. Je vidět, že se přízemní mrazíky objevují hojně s vyjímkou 10 let.
Nejnižší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen opět 4. 5. 1980 (jako v případě minimální teploty ve 2 m) a jeho hodnota je -10,2 °C.
Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):
Z grafů s počty dnů je vidět, že se již v květnu začínají vyskytovat tropické dny. Vyskytly se celkem v 8 letech. V roce 2003 dokonce ve třech dnech vystoupala teplota nad 30 °C.
Letní dny v květnu jsou již běžným jevem. Od počátku měření bylo jen 16 květnů bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce 1993 s počtem 14 dnů. Letos (2021) jsme zaznamenli pouze 3 letní dny.
Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytují už obecně zřídka. Mráz se vyskytl v 27 letech převážně 1 nebo 2 dny v měsíci. Květen s největším počtem mrazových dnů byl v roce 1980 s počtem 8 dní.
Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v květnu za celé období zatím nevyskytl.
Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v květnu za celé období měření nevyskytl.
Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend je mírně stoupající. Nejvíce srážek spadlo v květnu 2010 a to 261,6 mm, nejméně v květnu 1993 jen 18,6 mm. Nejvíce srážek za jeden den 102,0 mm spadlo 24. 5. 1990.
Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami
Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 29! se vyskytlo v roce 2010, nejméně dnů 9 v letech 1992 a 2012.
Za celou dobu měření se v květnu vyskytly pouze 3 dny, kdy padal sníh 10. a 11. 5. 1978 a 23. 5. 2004. Ani jeden den však sníh nevydržel až do měřicího termínu a roztál.
Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - celkové monožství nově napadlého sněhu
Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní, kdy padal sníh
Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 17 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost
Graf 18 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 17 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).
Množství oblačnosti v květnu během let postupně klesá. Květen s nejdelším slunečním svitem 282,2 hodiny jsme zaznamenali v roce 1979. Oproti tomu květen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2010 se svitem pouze 77,8 hodin.
autor: Petr Zelený