Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Meteorologie » Souhrn dat od roku 1957 » Prosincové počasí a jeho změny od roku 1957

Prosincové počasí a jeho změny od roku 1957

Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci PROSINCI od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.

 

Průměrné teploty - měsíční

Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc prosinec (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty

Z obrázku je patrné, že během sledovaného období, dochází k poměrně velkým změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" prosincem je 9,8 °C (což je pro průměrnou hodnotu opravdu hodně). Je také vidět, že průměrná prosincová teplota pomalu roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.

"Nejchladnějším" prosincem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl prosinec roku 1969 s teplotou -6,4 °C, "nejteplejším" v roce 1979 s teplotou nad nulou 3,4 °C.

Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl tuhý mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.

Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...

 

Průměrné teploty - denní

V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro prosinec v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný prosinec - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty

Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.

Z obrázku vidíme, že u minimálních hodnot jsou výkyvy mnohem větší než u maximálních. Dále i zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).

Nejchladnějším prosincovým dnem byl 24. 12. 1961 s průměrnou denní teplotou -19,6 °C a nejteplejším 8. 12. 2006 s průměrnou denní teplotou 11,9 °C.

Zde už je dobře vidět, který prosinec docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1961 - rozdíl cca 31 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 1993 - rozdíl jen cca 8 °C).

 

Maximální teploty

Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty

Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný mírný stoupající trend.

Nejvyšší prosincová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 18. 12. 2019 a jeho hodnota je 15,7 °C.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot

Zde upozorníme jen na 22. 12. 1962, kdy za celý den nevystoupila teplota nad -16,8 °C!

 

Minimální teploty

Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty

Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází ke značným výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.

Nejnižší prosincová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 25. 12. 1985 a jeho hodnota je -26,0 °C.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot

Zde opět upozorníme jen na 20. 12. 2019, kdy za celý den neklesla teplota pod +10,8 °C!

 

Přízemní minimální teploty

Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty

Nejnižší prosincová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 9. 12. 1991 a jeho hodnota je -29,8 °C.

 

Počty dnů v daném rozmezí teplot

Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):

Graf 8 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet tropických dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 30 °C)

(Tmax ≥ 30 °C)

za dobu měření nebyl v prosinci ani 1 tropický den

Graf 9 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet letních dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 25 °C)

(Tmax ≥ 25 °C)

za dobu měření nebyl v prosinci ani 1 letní den

Graf 10 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet mrazových dní

(den kdy teplota klesne pod 0 °C; je mráz)

(Tmin < 0 °C)

 

Graf 11 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet ledových dní

(den kdy je teplota po celý den pod 0 °C)

(Tmax < 0 °C)

Graf 12 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet arktických dní

(den kdy teplota nevystoupí nad -10 °C)

(Tmax ≤ -10 °C)

Z grafů s počty dnů je vidět, že zatím žádný rok se během prosince nevyskytl, podle očekávání, ani jeden letní den (natož tropický).

Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytly každý rok. V letech 1969 a 2001 byly dokonce všechny prosincové dny s mrazem. Prosince s nejmenším počtem mrazových dnů byly v letech 2006, 2015 a 2020 s počtem 12 dní.

Počet ledových dnů (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) bylo nejvíce v roce 1969 o počtu 30 dní. Roky 2006 a 2015 byly bez ledových dnů.

Arktické dny (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se za celé období více než 60 let vyskytly pouze v 7 rocích. Jedná se vždy maximálně jen o jeden nebo několik dnů za celý měsíc. Nejvíce arktických dnů nastalo v roce 1961 a 1969, kdy byly tyto dny 4.

 

Srážky

Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny

V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend (tečkovaná čára) je klesajícíjící. Nejvíce srážek spadlo v prosinci 2005 a to 104,4 mm, nejméně v prosinci 1972 jen pouhé 1,2 mm. Nejvíce srážek 35,7 mm spadlo 14. 12. 1958.

Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami

Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 27 se vyskytlo roku 1974, nejméně 3 v roce 1972.

 

Nově napadlý sníh

Další dva grafy se týkají nově napadaného sněhu. V prvním, množství celkem napadaného sněhu za celý měsíc a ve druhém počet dnů, kdy padal sníh) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - celkové monožství nově napadlého sněhu

Nejvíce sněhu za celý měsíc napadlo v roce 2001, celých 91 cm, v letech 1972 a 2015 sníh v prosinci vůbec nepadal a v posledních 2 letech (2019 a 2020) napadl během celého měsíce buď poprašek anebo sníh do měřicího termínu roztál - v grafu je tedy uvedeno 0 cm. Největší vrstva sněhu, která napadla za jediný den, měla tloušťku 40 cm (20. 12. 2005).

Dále uvádíme počty dní, kdy padal sníh - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní, kdy padal sníh

V roce 2002 bylo 25 dní, kdy padal sníh. V letech 1972 a 2015 nepadal vůbec.

 

Sněhová pokrývka

Následují dva grafy se týkají sněhové pokrývky. V prvním je uvedena maximální výška sněhové pokrývky v prosinci daného roku a ve druhém počet dnů se sněhovou pokrývkou (počítáme i dny jen s popraškem, tedy do 0,5 cm a nesouvislou sněhovou pokrývkou) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 17 (zdroj dat: ČHMÚ) - celková sněhová pokrývka

Maximální prosincová sněhová pokrývka o výšce 52 cm byla naměřena 31. 12. 2005. Sněhová pokrývka nebyla zaznamenána ve 4 letech - 1972, 2015, 2019 a 2020.

Dále uvádíme počty dní se sněhovou pokrývkou - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 18 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní se sněhovou pokrývkou

Celý měsíc (31 dnů) se sněhovou pokrývkou (souvislou, nesouvislou nebo popraškem) byl zaznamenán ve 3 letech 1962, 1969 a 1980. Naproti tomu v prosinci 2010 a 2015 nebyla sněhová pokrývka žádná.

 

Oblačnost, sluneční svit

Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let. Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 19 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 19 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost

Graf 20 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit

Výrazně nejnižší hodnota pokrytí oblačností pochází z roku 1972 a tomu odpovídá i měsíc s nejdelším slunečním svitem 78,1 hodiny. Oproti tomu leden s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 1969 se svitem pouze 0,7 hodiny!.

 

 

autor: Petr Zelený


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz