Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci PROSINCI od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc prosinec (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
Z obrázku je patrné, že během sledovaného období, dochází k poměrně velkým změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" prosincem je 9,8 °C (což je pro průměrnou hodnotu opravdu hodně). Je také vidět, že průměrná prosincová teplota pomalu roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.
"Nejchladnějším" prosincem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl prosinec roku 1969 s teplotou -6,4 °C, "nejteplejším" v roce 1979 s teplotou nad nulou 3,4 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl tuhý mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...
V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro prosinec v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný prosinec - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
Z obrázku vidíme, že u minimálních hodnot jsou výkyvy mnohem větší než u maximálních. Dále i zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).
Nejchladnějším prosincovým dnem byl 24. 12. 1961 s průměrnou denní teplotou -19,6 °C a nejteplejším 8. 12. 2006 s průměrnou denní teplotou 11,9 °C.
Zde už je dobře vidět, který prosinec docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1961 - rozdíl cca 31 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 1993 - rozdíl jen cca 8 °C).
Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný mírný stoupající trend.
Nejvyšší prosincová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 18. 12. 2019 a jeho hodnota je 15,7 °C.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot
Zde upozorníme jen na 22. 12. 1962, kdy za celý den nevystoupila teplota nad -16,8 °C!
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází ke značným výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejnižší prosincová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 25. 12. 1985 a jeho hodnota je -26,0 °C.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot
Zde opět upozorníme jen na 20. 12. 2019, kdy za celý den neklesla teplota pod +10,8 °C!
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Nejnižší prosincová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 9. 12. 1991 a jeho hodnota je -29,8 °C.
Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):
Z grafů s počty dnů je vidět, že zatím žádný rok se během prosince nevyskytl, podle očekávání, ani jeden letní den (natož tropický).
Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytly každý rok. V letech 1969 a 2001 byly dokonce všechny prosincové dny s mrazem. Prosince s nejmenším počtem mrazových dnů byly v letech 2006, 2015 a 2020 s počtem 12 dní.
Počet ledových dnů (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) bylo nejvíce v roce 1969 o počtu 30 dní. Roky 2006 a 2015 byly bez ledových dnů.
Arktické dny (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se za celé období více než 60 let vyskytly pouze v 7 rocích. Jedná se vždy maximálně jen o jeden nebo několik dnů za celý měsíc. Nejvíce arktických dnů nastalo v roce 1961 a 1969, kdy byly tyto dny 4.
Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend (tečkovaná čára) je klesajícíjící. Nejvíce srážek spadlo v prosinci 2005 a to 104,4 mm, nejméně v prosinci 1972 jen pouhé 1,2 mm. Nejvíce srážek 35,7 mm spadlo 14. 12. 1958.
Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami
Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 27 se vyskytlo roku 1974, nejméně 3 v roce 1972.
Další dva grafy se týkají nově napadaného sněhu. V prvním, množství celkem napadaného sněhu za celý měsíc a ve druhém počet dnů, kdy padal sníh) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - celkové monožství nově napadlého sněhu
Nejvíce sněhu za celý měsíc napadlo v roce 2001, celých 91 cm, v letech 1972 a 2015 sníh v prosinci vůbec nepadal a v posledních 2 letech (2019 a 2020) napadl během celého měsíce buď poprašek anebo sníh do měřicího termínu roztál - v grafu je tedy uvedeno 0 cm. Největší vrstva sněhu, která napadla za jediný den, měla tloušťku 40 cm (20. 12. 2005).
Dále uvádíme počty dní, kdy padal sníh - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní, kdy padal sníh
V roce 2002 bylo 25 dní, kdy padal sníh. V letech 1972 a 2015 nepadal vůbec.
Následují dva grafy se týkají sněhové pokrývky. V prvním je uvedena maximální výška sněhové pokrývky v prosinci daného roku a ve druhém počet dnů se sněhovou pokrývkou (počítáme i dny jen s popraškem, tedy do 0,5 cm a nesouvislou sněhovou pokrývkou) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 17 (zdroj dat: ČHMÚ) - celková sněhová pokrývka
Maximální prosincová sněhová pokrývka o výšce 52 cm byla naměřena 31. 12. 2005. Sněhová pokrývka nebyla zaznamenána ve 4 letech - 1972, 2015, 2019 a 2020.
Dále uvádíme počty dní se sněhovou pokrývkou - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 18 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní se sněhovou pokrývkou
Celý měsíc (31 dnů) se sněhovou pokrývkou (souvislou, nesouvislou nebo popraškem) byl zaznamenán ve 3 letech 1962, 1969 a 1980. Naproti tomu v prosinci 2010 a 2015 nebyla sněhová pokrývka žádná.
Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let. Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 19 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 19 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost
Graf 20 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Výrazně nejnižší hodnota pokrytí oblačností pochází z roku 1972 a tomu odpovídá i měsíc s nejdelším slunečním svitem 78,1 hodiny. Oproti tomu leden s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 1969 se svitem pouze 0,7 hodiny!.
autor: Petr Zelený