Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


20.02.2025
Změny pro budoucnost I - Půlmetrový dalekohled nové generace

Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.

07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Wolf 1069 b je po Proximě Centauri b, Gliese 1061 d, Teegardenově hvězdě c a Gliese 1002 b a c šestou nejbližší exoplanetou o hmotnosti Země, která se nachází v konzervativní obyvatelné zóně své mateřské hvězdy.

Vědci z Rochester Institute of Technology (RIT) provedli studii využívající data shromážděná LORRI (Long Range Reconnaissance Imager), kamerou na misi NASA s názvem New Horizons. Studie na základě nových měření, která ukazují, že světlo vyzařované hvězdami mimo naši Galaxii je dvakrát až třikrát jasnější než světlo ze známých populací galaxií. Tato zjištění zpochybňují předchozí předpoklady o počtu hvězd ve vesmíru. Výsledky studie byly přijaty k publikaci v Astrophysical Journal.

Nově detekovaný prstenec se nachází ve vzdálenosti 7,4 poloměru od planetky Quaoar – mnohem dále od objektu než prstence kolem Saturnu. Quaoar je transneptunský objekt o průměru asi 1 100 km. Podobně jako trpasličí planeta Pluto i tento objekt přebývá v Kuiperově pásu, v ledovém poli trosek těles podobných kometám. Obíhá ve vzdálenosti 45,1-45,6 astronomických jednotek (AU) od Slunce a má oběžnou dobu 284,5 roku.

Konvergence dvou kosmických sond u Venuše v srpnu 2021 poskytla jedinečný pohled na to, jak je planeta schopna udržet si hustou atmosféru bez ochrany globálního magnetického pole. Mise ESA/JAXA BepiColombo, která je na cestě ke studiu Merkuru, a sonda ESA/NASA Solar Orbiter, která pozoruje Slunce z různých perspektiv – obě využívají řadu gravitačních asistencí Venuše ke změně svých trajektorií a k navedení na vhodnou dráhu. Ve dnech 9. a 10. srpna 2021 prolétly mise kolem Venuše v rozpětí jednoho dne a odeslaly zpět pozorování synergicky zachycená z osmi senzorů a dvou pozorovacích bodů ve vesmíru. Výsledky byly publikovány v Nature Communications.

Evropská kosmická sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) je připravena vydat se na osmiletou odyseu Sluneční soustavou, aby zjistila, zda oceány ukryté pod povrchem ledových měsíců Jupitera mají potenciál hostit mimozemský život. JUICE je prozatím v bílé místnosti svého výrobce Airbus v jihozápadním francouzském městě Toulouse. Ale její dny na naší planetě jsou sečteny.

Astronomové používající Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pořídili spektrum planetky typu Kentaura s označením (10199) Chariklo, která je obklopena dvojitým prstencem a pozorovali zákryty hvězdy těmito úzkými prstenci.

Astronomové objevili 12 nových měsíců u planety Jupiter, takže jejich celkový počet dosáhl rekordního čísla 92. To je více než má kterákoliv jiná planeta v naší Sluneční soustavě. Saturn, bývalý rekordman, je těsně druhý s 83 potvrzenými měsíci. Jupiterovy měsíce byly nedávno přidány na seznam vedený Centrem malých planet Mezinárodní astronomické unie, řekl Scott Sheppard z Carnegie Institution, který byl součástí týmu.

Fázový přechod v raném vesmíru mění sílu interakce mezi temnou a normální hmotou. Temná hmota zůstává jednou z největších záhad moderní fyziky. Je jasné, že musí existovat, protože bez temné hmoty nelze vysvětlit například pohyb galaxií. Nikdy se ale nepodařilo v experimentu odhalit temnou hmotu. V současné době existuje mnoho návrhů na nové experimenty: zaměřují se na detekci temné hmoty přímo prostřednictvím jejího rozptylu ze složek atomových jader detekčního prostředí, tj. protonů a neutronů.

Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.

Vědci používající Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) k nahlédnutí hluboko do srdce dvojice splývajících galaxií známých jako UGC 4211 objevili dvě černé díry rostoucí vedle sebe, jen 750 světelných let od sebe. Koncepce výtvarníka na úvodním obrázku ukazuje pozdní fázi sloučení galaxií a jejích dvou centrálních černých děr. Binární černé díry jsou nejblíže u sebe, jaké byly kdy pozorovány na více vlnových délkách.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz