Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.
Kolik černých děr je ve vesmíru? Toto je jedna z nejdůležitějších a nejnaléhavějších otázek v moderní astrofyzice a kosmologii. Touto zajímavou otázkou se nedávno zabýval Ph.D. student Alex Sicilia (SISSA), profesor Andrea Lapi a Lumen Boco spolu s dalšími spolupracovníky ze SISSA a dalších národních a mezinárodních institucí. V prvním článku ze série právě publikovaných v Astrophysical Journal autoři zkoumali demografii hvězdných hmotných černých děr, což jsou černé díry s hmotností od několika jednotek do několika stovek hmotností Slunce, které vznikly na konci života masivních hvězd.
„Inovativní charakter této práce spočívá ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejpodrobnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii,“ řekl Alex Sicilia, hlavní autor studie.
Podle nového výzkumu je pozoruhodné množství kolem 1 % celkové běžné (baryonické) hmoty vesmíru uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností. Vědci překvapivě zjistili, že počet černých děr v pozorovatelném vesmíru (koule o průměru kolem 90 miliard světelných let) dosahuje v současnosti počtu asi 40 trilionů (tj. 40 000 000 000 000 000 000).
Nová metoda pro výpočet počtu černých děr
Jak vysvětlují autoři výzkumu: „Tohoto důležitého výsledku bylo dosaženo díky originálnímu přístupu, který kombinuje nejmodernější hvězdný a binární evoluční kód SEVN vyvinutý výzkumníkem SISSA Mario Sperou s empirickými předpisy pro relevantní fyzikální vlastnosti galaxií, zejména rychlost tvorby hvězd, množství hvězdné hmoty a metalicitu mezihvězdného prostředí (což jsou všechno důležité prvky pro definování počtu a hmotnosti hvězdných černých děr). Využitím těchto klíčových složek v soběstačném přístupu, díky novému výpočetnímu postupu, výzkumníci odvodili počet hvězdných černých děr a jejich hromadné rozložení v celé historii vesmíru.“
Alex Sicilia, hlavní autor studie, to komentuje slovy: „Inovativní charakter této práce je ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejdetailnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii.“
Jaký je původ nejhmotnějších hvězdných černých děr?
Odhad počtu černých děr v pozorovatelném vesmíru není jediným problémem, kterým se vědci v tomto výzkumu zabývali. Ve spolupráci s Ugo Di Carlo a profesorem Michelem Mapelli z University of Padova také prozkoumali různé formovací kanály pro černé díry různých hmotností, jako jsou izolované hvězdy, binární systémy a hvězdokupy. Podle jejich práce pocházejí nejhmotnější hvězdné černé díry hlavně z dynamických událostí ve hvězdokupách. Konkrétně výzkumníci prokázali, že takové události jsou nutné k vysvětlení hromadné funkce splývajících černých děr, jak bylo odhadnuto z pozorování gravitačních vln ve spolupráci LIGO/Virgo.
Spoluautor článku Lumen Boco poznamenává: „Naše práce poskytuje detailní teorii pro generování lehkých zárodků pro (super)masivní černé díry s vysokým rudým posuvem a může představovat výchozí bod pro zkoumání jejich původu.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-many-black-holes-are-in-the-universe-40000000000000000000/
autor: František Martinek