Aktuality AK

Astronomové používající radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array v Novém Mexiku pozorovali na několika vlnových délkách jasnou kompaktní skvrnu se středem na severním pólu Uranu. Tento útvar pravděpodobně ukazuje na přítomnost polárního cyklonu a vykazuje podobnost s polárními útvary pozorovanými na jiných obřích planetách ve Sluneční soustavě.

Důkazy zanechané ve skalách vedou vědce k přehodnocení toho, jak vypadalo vodní prostředí na starověkém Marsu. Nové snímky pořízené roverem NASA s názvem Perseverance mohou vykazovat známky toho, co bylo kdysi na Marsu mohutnou řekou, která se zahloubila a rychleji proudila, než kdy vědci v minulosti spatřili důkazy. Řeka byla součástí sítě vodních cest, které ústily do kráteru Jezero, tj. oblasti, kterou rover zkoumá od přistání před více než dvěma lety. Pochopení těchto vodních prostředí by mohlo vědcům pomoci v jejich úsilí hledat známky starověkého mikrobiálního života, které se mohly uchovat v marťanských horninách.

Úvodní obrázek ukazuje, jak spolu souvisí součásti systému drobných částic v okolí hvězdy Fomalhaut. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array (ALMA) odhalují zrna velikosti písku, která obíhají kolem hvězdy a drolí se (zobrazeno červeně). Výsledné jemnozrnné částice, sledované Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST a zde znázorněné modře, jsou vyfukovány z vnějšího prstence fotony proudícími z hvězdy. Přístroj MIRI na vesmírném teleskopu JWST poskytuje úplný obraz tím, že odhaluje teplý prach vyplňující vnitřní část systému Fomalhaut (oranžová barva). Tento prach je organizován do druhého prstence, což naznačuje přítomnost jedné nebo více planet poblíž.

Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope (JWST) umožnil další dlouho hledaný vědecký průlom, tentokrát pro vědce Sluneční soustavy studující původ hojného množství vody na Zemi. Pomocí Webbova přístroje NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) astronomové poprvé potvrdili plyn – konkrétně vodní páru – kolem komety v hlavním pásu asteroidů, což naznačuje, že v této oblasti může být zachován vodní led z primordiální Sluneční soustavy. Úspěšná detekce vody však přichází s novou hádankou: na rozdíl od jiných komet neměla kometa 238P/Read žádný detekovatelný oxid uhličitý.

Saturn znovu získal významný titul „král měsíců“ s 62 nově nalezenými satelity, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 145. Před tímto objevem měl Saturn 83 měsíců uznaných Mezinárodní astronomickou unií, takže nová várka zvyšuje jejich celkový počet na neuvěřitelných 145. Objev znamená pro Saturn další milník; planeta se stala prvním tělesem v kosmu, o kterém je známo, že jej obíhá více než 100 měsíců.

Přístroj Cosmic Dust Analyzer na palubě sondy Cassini odhalil, že Saturnovy prstence jsou mnohem mladší, než se dříve myslelo. Studie University of Colorado Boulder vedla k závěru, že Saturnovy prstence jsou mladší než samotná planeta; jsou staré asi 400 milionů let, ale jejich původ zůstává nadále pro astronomy záhadou.

Vědci z Lundské univerzity ve Švédsku objevili vzácný kov terbium v atmosféře KELT-9 b, nejžhavější exoplanety naší Galaxie. Pomocí nové analytické metody může nyní tým vědců studovat exoplanety podrobněji, což může vést k pochopení stáří exoplanet, jejich formování a možnosti existence planet podobných Zemi. Vzácný kov terbium byl poprvé nalezen v atmosféře exoplanety. Vědci z univerzity v Lundu také vyvinuli novou metodu pro analýzu exoplanet, která umožňuje jejich podrobnější studium.

Koncept výtvarného umělce v úvodu tohoto článku je založen na snímcích disků plynu a prachu kolem mladé hvězdy TW Hydrae pořízených pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Fotografie ukazují stíny táhnoucí se přes disky obklopující tento systém. Interpretace je taková, že tyto stíny pocházejí z mírně nakloněných vnitřních disků, které blokují světlo hvězdy v dosahu vnějšího disku, a proto vrhají stín. Disky jsou k sobě mírně nakloněny v důsledku gravitační síly neviditelných planet, které deformují strukturu disků.

Astronomové odhadují, že na publikovaném snímku z kosmického dalekohledu Jamese Webba je zastoupeno asi 50 000 různých zdrojů v oboru blízkého infračerveného záření. Jejich světlo cestovalo skrz různé vzdálenosti, aby dosáhlo detektorů dalekohledu JEST. To představuje mimořádnou rozlehlost vesmíru na jediném snímku.

Astronomové pomocí dalekohledu Gemini South v Chile, který provozuje NOIRLab NSF, pozorovali první přesvědčivý důkaz o umírající hvězdě podobné Slunci, která pohlcuje exoplanetu. Projev této události byl pozorován v dlouhém a nízkoenergetickém výbuchu z hvězdy – výmluvný podpis planety letící po povrchu hvězdy. Tento dosud neviděný proces může být předzvěstí konečného osudu Země, když se Slunce za přibližně pět miliard let přiblíží ke konci svého života.