Mise Juno objevila organické látky na Jupiterově měsíci Ganymed

Publikovaný upravený snímek Jupiterova měsíce Ganymed byl získán kamerou JunoCam na palubě kosmické sondy NASA s názvem Juno během průletu 7. června 2021 kolem největšího ledového měsíce. Data z tohoto přiblížení byla použita k detekci přítomnosti solí a organických látek na povrchu Ganymeda. Data shromážděná misí Juno naznačují, že na povrch největšího měsíce Jupitera může probublávat slaná „minulost“.

Sonda Juno pozorovala minerální soli a organické sloučeniny na povrchu Jupiterova měsíce Ganymed. Data pro tento objev shromáždil spektrometr Jovian InfraRed Auroral Mapper (JIRAM) na palubě kosmické sondy během blízkého průletu kolem ledového měsíce. Zjištění, která by vědcům mohla pomoci lépe porozumět původu Ganymedu a složení jeho hlubokého oceánu, byla zveřejněna 30. října 2023 v časopise Nature Astronomy.

Ganymed, větší než planeta Merkur, je největším z Jupiterových měsíců a již dlouho je předmětem velkého zájmu vědců kvůli obrovskému vnitřnímu oceánu vody skrytému pod jeho ledovou kůrou. Předchozí spektroskopická pozorování kosmickou sondou Galileo a Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST, stejně jako Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře naznačovala přítomnost solí a organických látek, ale prostorové rozlišení těchto pozorování bylo příliš nízké na to, aby bylo možné učinit rozhodnutí.

7. června 2021 sonda Juno proletěla kolem Ganymedu v minimální vzdálenosti 1 046 kilometrů. Krátce po největším přiblížení pořídil přístroj JIRAM infračervené snímky a infračervená spektra (v podstatě chemické otisky materiálů, založené na tom, jak odrážejí světlo) měsíčního povrchu. JIRAM, postavený Italskou kosmickou agenturou Agenzia Spaziale Italiana, byl navržen tak, aby zachycoval infračervené světlo (neviditelné pouhým okem), které se vynořuje hluboko uvnitř Jupitera a zkoumá vrstvu počasí do hloubky 50 až 70 kilometrů. Ale přístroj byl také použit k pozorování povrchu měsíců Io, Europa, Ganymed a Kallisto (známých společně jako Galileovské měsíce podle jejich objevitele, kterým byl Galileo Galilei).

Tento detailní pohled na složitý povrch Jupiterova měsíce Ganymed pochází z mise Juno během blízkého průletu v červnu 2021. Při největším přiblížení se sonda přiblížila na pouhých 1 046 kilometrů od povrchu Ganymedu.

Data z přístroje JIRAM získaná během průletu kolem Ganymedu dosáhla bezprecedentního prostorového rozlišení pro infračervenou spektroskopii – lepší než 1 kilometr na pixel. Díky tomu byli vědci schopni detekovat a analyzovat jedinečné spektrální vlastnosti materiálů bez vodního ledu, včetně hydratovaného chloridu sodného, chloridu amonného, hydrogenuhličitanu sodného (jedlá soda) a možná alifatických aldehydů.

„Přítomnost amonných solí naznačuje, že Ganymed mohl nashromáždit materiály dostatečně studené na to, aby během svého vzniku kondenzoval amoniak,“ řekl Federico Tosi, vědecký pracovník mise Juno z italského Národního institutu pro astrofyziku v Římě a hlavní autor článku. „Uhličitanové soli by mohly být zbytky ledu bohatého na oxid uhličitý.“

Předchozí modelování magnetického pole Ganymedu určilo, že rovníková oblast měsíce, až do „zeměpisné“ šířky asi 40 stupňů, je chráněna před energetickými elektrony a těžkými ionty, které vytváří pekelné magnetické pole Jupiteru. Je dobře známo, že přítomnost takových částicových toků negativně ovlivňuje soli a organické látky.

Během průletu v červnu 2021 pokryl JIRAM úzký rozsah zeměpisných šířek (10 stupňů severně až 30 stupňů severně) a širší rozsah zeměpisných délek (minus 35 stupňů východně až 40 stupňů východně) na polokouli obrácené k Jupiteru.

„Největší množství solí a organických látek jsme našli v tmavých a světlých terénech v zeměpisných šířkách chráněných magnetickým polem,“ řekl Scott Bolton, hlavní výzkumník Juno ze Southwest Research Institute v San Antoniu. „To naznačuje, že vidíme zbytky hluboké oceánské solanky, která dosáhla povrchu tohoto zmrzlého světa.“

Ganymed není jediný Jupiterův svět, kolem kterého sonda Juno proletěla. Měsíc Europa, o kterém se předpokládá, že má pod svou ledovou kůrou oceán, se také dostal na zřetel sondy Juno, nejprve v říjnu 2021 a poté v září 2022. Nyní se Io dostává do výhodné polohy pro průzkum. Další blízké přiblížení k tomuto světu posetému sopkami je naplánováno na 30. prosince 2023, kdy se kosmická sonda dostane do vzdálenosti 1 500 kilometrů od povrchu Io.

Zdroj: https://scitechdaily.com/nasas-juno-mission-discovers-organics-on-jupiters-giant-moon-ganymede/

autor: František Martinek