Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd. Z nových výzkumů vyplývá, že se v jejím centru nachází černí díra.
Astronomové využívající spektrograf HARPS objevili planetární systém obsahující minimálně pět planet u Slunci podobné hvězdy HD 10180. Existuje však možnost, že v soustavě jsou ještě další dvě tělesa, z nichž jedno může být exoplanetou s dosud nejnižší známou hmotností.
Astronomům se díky použití dalekohledu ESO/VLT podařilo poprvé v historii ukázat, že magnetar – neobvyklý typ neutronové hvězdy – byl vytvořen při zániku hvězdy nejméně 40krát hmotnější než Slunce. Tento objev představuje nelehký úkol pro současné teorie vývoje hvězd.
Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii – Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím.
Zástupci NASA a Evropské kosmické agentury ESA vybrali vědecké experimenty pro první společnou misi k Marsu. Kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž start je naplánován na rok 2016, bude studovat chemické složení atmosféry rudé planety včetně zjišťování přítomnosti metanu.
Přelomem měsíců červenec a srpen se do druhé poloviny dostávají nejen prázdniny, ale také projekt Astronomické cestování. Jedná se o významný projekt Hvězdárny Valašské Meziříčí a jejího partnera Kysuckou hvezdáren v Kysuckom Novom Meste orientovaný na propagaci zajímavých míst regionů a cestovní ruch.
Astronomové pracující s dalekohledem ESO/VLT získali první trojrozměrný pohled na materiál vyvržený při nedávné explozi supernovy. Podle těchto pozorování se mohutný výbuch odehrál převážně jedním směrem a exploze tedy musela být velmi turbulentním procesem.
Astronomům se podařilo zobrazit velmi mladého hnědého trpaslíka, který obíhá v těsném sousedství kolem mladé blízké hvězdy podobné Slunci. Předpokládá se, že tento objev může vrhnout nové světlo na počáteční fázi formování naší Sluneční soustavy.
Nedávno absolvovalo šest segmentů beryliového zrcadla pro nový kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) sérii kryogenních testů. V průběhu zkoušek byla zrcadla vystavena působení mimořádně nízkých teplot klesajících až na -248 °C, což umožnilo technikům dodavatele změřit s mimořádnou přesností, jak se mění tvar zrcadla při ochlazování.
Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.