Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
Po letech úspěšného schovávání byly konečně nalezeny prvotní hvězdy mimo Mléčnou dráhu. K ukončení této astrofyzikální ‘hry na schovávanou’ s nejstaršími hvězdami v našem galaktickém sousedství přispěla nová pozorování dalekohledem ESO/VLT. Přinášejí tak důležité informace směřující k porozumění těm nejranějším hvězdám, které ve vesmíru vznikaly. 
Astronomové studující data ze sondy Cassini, která zkoumá planetu Saturn a její systém, získali definitivní důkazy o přítomnosti kapalné vody na měsíci Enceladus. Nelze vyloučit určitou pravděpodobnost života pod ledovým povrchem měsíce.
Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast, kde každý objekt, který zde původně vznikl, mohl zůstat po miliardy roků. Na fotografiích, které doposud pořídila sonda MESSENGER, nebyly však zatím objeveny žádné stopy po tělesech označovaných jako vulkanoidy. 
Flotilu pozemních slunečních dalekohledů a vesmírných observatoří rozšířila v těchto dnech americká družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jedná se o první astronomickou družici NASA v rámci programu Living With a Star (LWS – Život s hvězdou). 
V současné době se připravuje velký evropský sluneční dalekohled EST (European Solar Telescope) s českou účastí, vybavený objektivem o průměru 4 m, který bude vybudován na Kanárských ostrovech.
Na pozoruhodném snímku pořízeném novým přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA odhaluje Velká mlhovina v Orionu mnohá svá skrytá tajemství. Teprve obrovské zorné pole tohoto přístroje umožnilo zobrazit ji v celé její kráse. Kamery citlivé na infračervené záření proniknou hlouběji do oblastí jinak skrytých za prachovými mračny. 
Nové snímky z HST dokazují, že Pluto zkrátka není jen koule z horniny a ledu, ale dynamický svět, který je vystavován dramatickým atmosférickým změnám. Fotografie ukazují „strakatý“ ledový objekt, na němž probíhají výrazné sezónní změny povrchu.
Krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann-Wachmann patří k nejaktivnějším a nejzajímavějším tělesům svého druhu. Její - na kometární poměry - obrovské jádro o odhadovaném průměru 30-60 km je neobvykle aktivní. Kometa je známa svými častými zjasněními. K poslednímu takovému jevu došlo 3. února 2010.
Betelgeuse je od nás tak daleko, že se i v největších dalekohledech jeví jako jasný bod. Astronomové přesto s využitím interferometrie na infračervených vlnových délkách dokázali rozlišit povrch hvězdy a rekonstruovat tuto „fotografii“ rudého veleobra.
Dne 6. ledna 2010 byl v rámci projektu LINEAR objeven neznámý objekt. Po jeho umístění na stránky NEO-CP určené pro následná pozorování, bylo odhaleno, že se jedná o kometu. Všichni pozorovatelé se ale shodli, že má velmi neobvyhlý vzhle. Komety měla jen malou komu bez centrální kondenzace a dlouhý přímý ohon. Proč tomu tak je, odhalil teprve HST. Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz