Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
Slunce rotovalo více než 10krát rychleji v době svého mládí než dnes, přičemž generovalo mnohem silnější magnetické pole a jeho celková aktivita byla mnohem intenzivnější.
Jedním z nejkrásnějších objektů na obloze, který můžeme jako obyvatelé severní polokoule pozorovat, je bezesporu Mlhovina v Andromedě. Tento sousední hvězdný ostrov se stovkami miliard stálic se nachází ve vzdálenosti přes 2 miliony světelných let od nás, a na obloze se promítá do souhvězdí Andromedy (And).
Nový snímek ESO představuje centrum prachoplynného oblaku a hvězdokupu s označením RCW 38, která je doslova přeplněna nově vznikajícími hvězdami a planetárními soustavami. Vědci se domnívají, že také naše Sluneční soustava vznikala za podobných podmínek.
Astronomové získali pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope důkazy kolize mezi dvěma kamennými planetami, které obíhaly kolem mladé hvězdy. Při obdobné události vznikl náš Měsíc.
Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku. 
Dva nezávislé týmy astronomů pořídili za pomoci nejmodernějšího přístrojového vybavení VLT dosud nejpodrobnější snímky Betelgeuse. Odhalily okolo hvězdy závoj plynu a na samotné Betelgeuse prozradily gigantickou bublinu.
Dlouho očekávaná událost se stala skutečností. Vstupní bránu Hvězdárny Valašské Meziříčí překročil – aniž něco tušil – návštěvník s pořadovým číslem 1 000 000. Stalo se tak ve středu 29. července 2009 v podvečerních hodinách.
Objevy, realizované pomocí družice Chandra, jsou skutečně udivující a vnesly velké změny do našich znalostí o vesmíru a jeho podstatě, říká Martin Weisskopf, vědecký pracovník Marshall Space Flight Center, NASA.
Kontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou.
Období kolem první čtvrti je tím nejhodnějším obdobím pro pozorování Měsíce dalekohledem. Při vhodném osvětlení Sluncem vyniknou detaily v jeho povrchových útvarech. Měsíc je velmi zajímavým objektem k pozorování i pro menší děti.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz