Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Obdivuhodný snímek pořízený pomocí kamery WFI na observatoři ESO La Silla zachycuje neobvyklou hvězdu WR 22 a její barevné okolí. WR 22 je velmi horká a jasná hvězda, která odfukuje svoji řídkou atmosféru do okolního prostoru milionkrát rychleji než například naše Slunce. Hvězda leží v okrajové části mlhoviny Carina, ze které vznikla.
Asi před 100 milióny roků se jeden trojhvězdný systém pohyboval v chaotické centrální části naší Galaxie. Toto trio se dostalo příliš blízko k obří galaktické černé díře, která jednu z hvězd zachytila a další dvě doslova vymrštila mimo Mléčnou dráhu. Pohybují se napříč oblohou rychlostí 2,5 miliónu km za hodinu.
Termín temná energie je označení, které používají vědci pro sílu, jež způsobuje zrychlující se rozpínání vesmíru. Zatímco existence tohoto jevu byla zjištěna již v roce 1998, jeho příčina je stále neznámá. Fyzikové předpokládají, že nejlepší cestou k prověření navržených teorií je velmi přesné měření velkorozměrové struktury známého vesmíru.
Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál díky mohutnému hvězdnému větru – by mohla skrývat odpověď na otázku, jak hmotné mohou být hvězdy.
Doposud družice WISE objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.
Na základě zpracování dat, která během čtyř let shromáždila americká kosmická sonda Cassini, výzkumný tým astronomů získal řadu důkazů, že hladina jezer na jižní polokouli Titanu klesala v tomto období zhruba o 1 m/rok. Toto snižování hladiny je důsledkem sezónního odpařování kapalného metanu v jezerech.
Dvě kosmické sondy obíhající kolem planety Mars poskytly nezvratné důkazy, že v dávných dobách byla voda přítomna rovněž na severní polokouli Marsu, což znamená, že takřka celý povrch rudé planety mohl být před několika miliardami roků obyvatelný. Nyní můžeme říci, že planeta Mars se měnila v globálním měřítku působením kapalné vody zhruba před 4 miliardami roků.
Astronomové získali první snímek prachového disku obklopujícího velmi mladou hmotnou hvězdu, čímž získali přímý důkaz, že se zrodila stejným způsobem jako její lehčí sestry. Objev byl učiněn díky použití několika přístrojů ESO a je prezentován v článku uveřejněném tento týden v časopise Nature.
Asteroid Lutetia je, jak se zdá, „otlučeným“ tělesem s velkým množstvím kráterů. Evropská sonda Rosetta vyslala na Zemi první snímky pořízené během těsného průletu kolem planetky. Pořízené snímky ukazují, že povrch planetky Lutetia je pokryt velkým množstvím kráterů, vzniklých při četných impaktech za uplynulých 4,5 miliardy roků její existence.
Zatímco v průběhu minulého víkendu prolétla evropská kometární sonda Rosetta kolem planetky Lutetia, naopak „recyklovaná“ americká sonda si to namířila na kosmické rendezvous s kometou. Pod novým označením Deep Impact/Epoxi směřuje ke kometě 103P/Hartley 2 a kolem tohoto ledového „tuláka“ prolétne 4. listopadu 2010.