Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km (na obrázku je vidět v levém dolním rohu) narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.
Obrázek v úvodu článku představuje pohled severním směrem, sluneční paprsky osvětlují jednu stranu prstence pod úhlem pouhých 10° vůči rovině prstence. Snímek byl pořízen 1. 6. 2010 ve viditelném světle úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini. V tu dobu se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,3 miliónu km od planety Saturn. Rozlišení snímku je 7 km/pixel.
Jemné kolize
Při oběhu měsíce Prometheus kolem planety Saturn dochází k jeho pozvolným kolizím s rozptýlenými částicemi na vnitřním okraji prstence F. Protáhlý měsíc vytahuje z prstence úzké proudy materiálu, čímž zanechává v pozadí tmavé pruhy (relativně prázdná místa).
Prometheus oběhne kolem planety Saturn jednou za 14,7 hodiny. Na každém oběhu po eliptické dráze dosahuje místa, kdy je nejdále od planety (v tzv. apocentru) a zároveň je nejblíže k prstenci F. V tomto bodě gravitace měsíce právě nejsilněji působí na „proudy“ materiálu a vytahuje je ven z centrální části prstence.
Zpočátku materiál velikosti prachových zrníček, který byl vytahován pryč z prstence, směřoval k přední straně měsíce Prometheus. Postupně se proud materiálu stále více posouval dále za měsíc Prometheus, protože částice v prstenci F obíhají pomaleji než samotný měsíc. Dochází k vytváření oblastí, které získávají podobu delších a tmavších pruhů.
K vytváření takovýchto útvarů dochází v prstenci periodicky na každém oběhu Promethea. Když se měsíc znovu dostane do apocentra, gravitací vytahuje z prstence další proud materiálu. Protože měsíc obíhá rychleji než částice v prstenci, nová deformace je vytvořena v odlišné části prstence – přibližně 3,2° před dřívější oblastí. Prstenec postupně dostává podobu vějíře.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4070
autor: František Martinek