Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
S posledním dnem letošních prázdnin skončil také významný projekt v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013, jehož cíle naplňovala naše hvězdárna přesně 12 měsíců. Projekt s názvem Výstavou ke spolupráci a poznání jsme realizovali společně s naším partnerem - Kysuckou hvězdárnou v Kysuckom Novom Meste.
S výsledky realizace projektu jsme velmi spokojeni a věříme, že jsou spokojeni i všichni žáci a studenti, kteří jej mohli v předchozím školním roce plně využívat. I když projekt končí, jeho aktivity a možnosti využití nadále pokračují.
Seznamte se s úspěšným projektem, který může využít třeba i vaše škola.
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která již od července 2004 krouží kolem planety Saturn, pořídila během průletu, který se uskutečnil 25. srpna 2011, nové fotografie podivně tvarovaného měsíce Hyperion. Snímky byly získány v době, kdy sonda prolétala kolem měsíce ve vzdálenosti přibližně 25 000 km.
Naše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají „dolů“ z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. Mléčná dráha by rychle spotřebovala svoji zásobu plynu na stavbu hvězd, pokud by nebyl k dispozici nový materiál opět doplňující jeho množství.
Když hrozí srážka komety či velkého asteroidu se Zemí, většinou jsme znepokojeni tím, jak by tato událost ovlivnila pozemský život. Avšak vědci poukázali na to, že tyto kosmické srážky mohly v minulosti vymrštit do vesmíru úlomky zemské kůry obsahující biologické organizmy. Ty se mohly rozptýlit po celé Sluneční soustavě.
Dalekohled ESO/VLT pořídil tento úžasný záběr neobvyklé krásné dvojice galaxií pojmenované 'Oči' (The Eyes). Větší z dvojice, NGC 4438, bývala kdysi spirální galaxií, ale svůj tvar ztratila v posledních několika stech miliónech let v důsledku vzájemných kolizí s jinými galaxiemi. Uvedený obrázek je prvním snímkem pořízeným v rámci programu ESO’s Cosmic Gems (Kosmické poklady ESO), ve kterém Evropská jižní observatoř poskytuje pozorovací čas čistě pro účely popularizace astronomie.
Astronomům se podařilo na základě dat z astronomické družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objevit šest hnědých trpaslíků spektrální třídy Y – tj. hvězdám podobných těles, jejichž teplota je nižší než teplota lidského těla.
Předpoklad suché krajiny na Marsu bude nutno na základě nových fotografií změnit. Tmavé pruhy, které se zde objevují v období místního léta a které mizí s příchodem zimy, mohou s velkou pravděpodobností signalizovat tekoucí vodu jen nehluboko pod povrchem planety.
Rozsáhlá hornatá oblast na odvrácené straně Měsíce může být pozůstatkem dávné kolize s menším bratrem našeho souputníka. Vyplývá to z nové studie, kterou publikovali planetologové z University of California, Santa Cruz.
Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila zdroj energie u velmi vzácného obřího oblaku zářícího plynu v mladém vesmíru. Získaná data ukazují na to, že tento takzvaný 'Lyman-alpha blob', jež představuje jeden z největších známých objektů ve vesmíru, musí získávat energii z galaxií, které obklopuje. Výsledky byly zveřejněny 18. srpna 2011 v odborném časopise Nature.
Před nějakou dobou se v médiích objevovaly zmínky o malé sluneční aktivitě a obavy, zda nenastane dlouhodobé sluneční minimum, jako bylo např. Maunderovo, doprovázené malou dobou ledovou. Sluníčko si z nás dlouho utahovalo, nicméně v posledních dnech se zdá, že se ze své nečinnosti probere, na což poukazuje zvýšený výskyt slunečních skvrn doprovázený zvýšenou erupční aktivitou. Stále častěji se objevují sluneční erupce typu C a dokonce typu M a byla zaznamenána i erupce X.