Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Listopadové počasí bylo v letošním roce překvapivé. Zatímco Čechy sužovala silná inverze, první polovina měsíce se pro severovýchod Moravy nesla ve znamení jasného počasí a tím i možnosti nočního pozorování.
Nová pozorování prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST rozšířila znalosti astronomů o tom, jakým způsobem některé galaxie nepřetržitě recyklují nepředstavitelné objemy plynného vodíku a těžších chemických prvků. Tento proces umožňuje galaxiím vytvářet další generace hvězd v období trvajícím miliardy roků.
Měsíc září má tradičně nejvíc jasných nocí v roce, ani letošní rok nebyl výjimkou. V letošním roce jsem jich využil třináct k pozorování proměnných hvězd. Říjen už nemá takovou nabídku jasných nocí, letos jsem jich využil pouze šest.
Astronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku. Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.
Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Oblast intenzivního vzniku hvězd – 30 Doradus – je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno. Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.
Vesmírný objekt na tomto nádherném snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického teleskopu, pojmenovaný Messier 54 (zkráceně M 54, by mohl být další známou kulovou hvězdokupou (v naší Galaxii jich známe asi 150). Avšak tato hustá a slabě zářící skupina hvězd je ve skutečnosti kulovou hvězdokupou, která leží mimo naši Galaxii.
Ruská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později – 25. listopadu 2011 – se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.