Aktuality AK

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí byl v roce 2005 zahájen program pozorování zákrytových dvojhvězd. V závislosti na délce oběžné doby pak v určitých okamžicích dochází k vzájemným zákrytům. To se projeví poklesem jasnosti. Cílem pozorování je co nejpřesnější určení jasnosti soustavy v období jejího minima. Díky tomu je možné nepřímo velmi přesně určit parametry soustavy.

Astronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Nedávno objevili hvězdné „novorozeně“ prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce.

Nové výzkumy ukazují, že některé staré hvězdy v naší Galaxii mohou představovat tikající „časované bomby“ – pokud taková hvězda podstatně sníží rychlost své rotace pod kritickou hranici, může nastat exploze v podobě supernovy typu Ia. Tisíce těchto „časovaných bomb“ mohou být roztroušené po celé naší Galaxii.

Pojízdný robot Opportunity (start 7. 7. 2003) je již postarší „průzkumník“, avšak stále je ještě čiperný a může pohlížet přes okraj obrovského impaktního kráteru nazvaného Endeavour, čímž vstupuje do své nové fáze výzkumu Marsu.

Jednou z nejjasnějších komet roku 2011 bude podle současných předpokladů dlouhoperiodická C/2009 P1 (Garradd). Již v současnosti je pozorovatelná malými dalekohledy a ve středně velkých přístrojích je již nyní za bezměsíčné noci ozdobou podzimní oblohy.

Astronomové využívající kosmický dalekohled NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objevili první dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii, která je podobná té naší. Dvojice černých děr, která je od Země vzdálena přibližně 160 miliónů světelných roků, je zatím nejbližší takovouto známou soustavou.