Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Merkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO!
Chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno a generální ředitel ESO Tim de Zeeuw dnes slavnostně podepsali dohodu týkající se plánovaného dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Smlouva mezi ESO a Chilskou vládou obsahuje darování pozemků pro výstavbu teleskopu, stejně jako dlouhodobou koncesi na vytvoření přilehlého ochranného pásma a vyjádření podpory Chilské vlády zřízení observatoře E-ELT.
Rotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládají, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.
Nový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy salinity povrchové vrstvy oceánů poskytující prvotní zběžné nahlédnutí na nové poznatky mezinárodní kosmické mise, pokud se týká změn slanosti povrchové vrstvy oceánů – klíčové složky zemského klimatu.
Astronomové použili dalekohled ESO/VLT k zobrazení kolosální hvězdy, kterou řadíme mezi žluté hyperobry, k jednomu z nejméně početných typů stálic ve vesmíru. Tento nový snímek je dosud nejlepším záběrem hvězdy tohoto typu a odkrývá mohutnou dvojitou prachovou obálku, která obří hvězdu obklopuje. Hvězda se svou obálkou připomíná smažené vejce s bílým okrajem a žloutkem uprostřed, což také astronomy vedlo k jejímu pojmenování 'Fried Egg Nebula' (v češtině bychom asi použili mlhovina Volské oko).
Pluto může pod ledovým povrchem ukrývat oceán kapalné vody. Pravděpodobně i další tělesa v mrazivých oblastech naší Sluneční soustavy mohou rovněž ukrývat podpovrchové oceány, které by mohly poskytovat vhodné podmínky pro život. K tomuto závěru dospěli pracovníci University of California, Santa Cruz.
Každé tři hodiny prozkoumá astronomická družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope celou oblohu, čímž zdokonaluje portrét vesmíru v oboru velmi energetického záření. V úvodu článku je publikován celooblohový snímek vytvořený na základě pozorování družicí Fermi za období posledních dvou let.