Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta – a možná objevila novou planetu. Vesta má kovové jádro a její povrchové útvary naznačují, že struktura planetky je „diferencovaná“ podobně jako terestrické planety Země, Merkur, Venuše nebo Mars.
Malá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.
Řídící orgán Evropské jižní observatoře ESO Coucil odsouhlasil rozpočet ESO na rok 2012. Ten zahrnuje přípravné práce na komunikaci vedoucí do budoucího umístění dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones a zahájení vývoje některých náročných optických součástí dalekohledu. Jelikož některé z členských států ESO již odsouhlasily svou část požadovaných dodatečných prostředků, je konečné schválení celého programu E-ELT očekáváno v polovině roku 2012.
Následník belgického trůnu navštívil observatoř ESO Paranal v doprovodu delegace podnikatelů, která zkoumala budoucí příležitosti pro evropský průmysl v kontextu projektu dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Pozorování pomocí dalekohledu Gemini North na Havajských ostrovech vedla k objevu objektů, které astronomové označují za největší černé díry, jaké byly doposud pozorovány v nejbližším kosmickém okolí. Každá ze dvou objevených černých děr je 2500krát hmotnější než černá díra, která se „usídlila“ v centru naší Galaxie a jejíž hmotnost se odhaduje na 4 milióny Sluncí.
Astronomové pořídili dosud nejlepší snímek hvězdy, z které většinu hmoty vysál ‚upíří‘ průvodce. Kombinací světla získaného čtveřicí dalekohledů na observatoři ESO Paranal vznikl virtuální teleskop o průměru 130 m, jehož pohled je 50krát ostřejší než pohled kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA). Nové výsledky překvapivě ukázaly, že přenos hmoty z jedné složky dvojhvězdy na druhou je mnohem mírnější proces, než se očekávalo.
V rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo. Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody uvnitř ledového krunýře.
Dalekohled ESO/VLT nalezl dosud nejrychleji rotující hvězdu. Tato hmotná jasná stálice se nachází v sousední galaxii – ve Velkém Magellanově oblaku – a je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Astronomové se domnívají, že hvězda má za sebou velmi bouřlivou minulost, kdy byla vyvržena z dvojhvězdného systému po explozi druhé složky soustavy.