Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kanadská kosmická agentura CSA (Canadian Space Agency) je velmi dobře známa díky svému zaměření na kosmické manipulátory. Nedávno však rozšířila svůj zájem od robotických jeřábů, které našly uplatnění například na americkém raketoplánu či na Mezinárodní kosmické stanici ISS, ke stavbě prototypů pěti pojízdných laboratoří (roverů) navržených pro budoucí kosmické mise na Měsíc či planetu Mars. Rozměrově tyto návrhy pokrývají velikosti od mikroroverů až po plně hodnotné velké vědecké mise a hmotnostně se pohybují od 30 do 900 kg.
Největší z roverů nazvaný Lunar Exploration Light Rover může nést vědecké vybavení a může být vybaven robotickým manipulátorem. Jeho akční rádius je 15 km, může být dálkově ovládán nebo může sloužit jako přepravní prostředek kosmonautů napříč povrchem zkoumané planety.
Dva prototypy mikrorobotů o hmotnosti 40 a 30 kg byly zkonstruovány tak, aby tito malí roboti mohli vzájemně spolupracovat s většími roboty; mohou k nim být přivázáni a spouštěni například do jinak nepřístupných oblastí (svahy kráterů či kaňonů, příkré srázy, podpovrchové jeskyně apod.).
„Krátery v polárních oblastech Měsíce, které jsou permanentně ukryté ve stínu, představují velmi zajímavé oblasti ke hledání vody a dalších těkavých látek,“ říká Jean-Claude Piedboeuf, ředitel oddělení kosmického výzkumu Kanadské kosmické agentury CSA. „Tyto krátery mají příkré svahy, čímž jsou velmi nebezpečné pro případné velké roboty provádějící jejich výzkum. Tudíž vyslání mikrorobota spojeného lanem s větším zařízením umožňuje bezpečný průzkum dna takovýchto kráterů při minimální hrozbě havárie. Možností může být rovněž využití pouze mikrorobota, avšak ten se pohybuje velmi pomalu. Je proto mnohem efektivnější použít většího robota pro překonání vzdálenosti a malé roboty pak použít podle potřeby k provedení průzkumu.“
Mikroroboti mohou být rovněž použiti při společné práci s astronauty, k zajištění přístupu do malých a úzkých prostor.
Navrhovaní roboti mohou být použiti při kosmické misi někdy kolem roku 2020 a NASA o ně již projevila zájem. Většina kosmických sond k Marsu a k Měsíci zahrnuje geologický průzkum, a někdy v budoucnu možná dojde i na dolování. Například NASA zvažovala experiment, který předpokládá těžbu měsíční horniny, z které se bude získávat kyslík a vodík. Takovéto návrhy robotů jsou vhodné právě pro tyto druhy aktivit.
Kosmická robotická technologie byla dlouho hlavní chloubou Kanady. Robotický manipulátor Canadarm byl upevněn v nákladovém prostoru amerického raketoplánu Space Shuttle a umožňoval vyložení nákladu na oběžnou dráhu, jako byl například Hubblův kosmický dalekohled HST. Byl rovněž důležitým pomocníkem při stavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Kanadská agentura CSA také postavila velký jeřáb Canadarm 2 a Dextre, což je velmi obratný dvouramenný robot. Obě zařízení našla uplatnění na vnější palubě ISS. CSA rovněž přispěla k vývoji robotického manipulátoru a dalšího vybavení vědecké laboratoře Curiosity, nejnovějšího robota, který v současné době zkoumá planetu Mars.
Podrobnější údaje o jednotlivých typech robotů včetně fotografií najdete na internetových stránkách CSA: http://www.asc-csa.gc.ca/eng/media/backgrounders/2012/1019.asp.
Zdroj: http://www.universetoday.com/98205/could-the-next-planetary-rover-come-from-canada/
autor: František Martinek