Aktuality AK

Jarní měsíce jsou známy velmi nízkou meteorickou aktivitou. Není aktivní žádný významný roj a na minimum, v rámci své roční variace, klesají také frekvence sporadických meteorů. Již desítky let je však pozorovatelům známa zajímavá anomálie, kterou bychom mohli označit jako 'záhadu únorových bolidů‘.

Je to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky – matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery.

Naše Galaxie může být doslova zaplavena planetami-bezdomovci, které putují mezihvězdným prostorem místo toho, aby obíhaly kolem mateřských hvězd. Ve skutečnosti zde může být těchto planetárních „tuláků“ až 100 000krát více než samotných hvězd. Vyplývá to z nové studie.

Výška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila – v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.

Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA) vedla k objevu nové třídy planet. Jedná se o vodní planetu obklopenou hustou atmosférou, která obsahuje velké množství páry. Je menší než Uran, avšak větší než Země.

Měsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají.

Na konci února a v průběhu března roku 2012 ozdobí večerní oblohu dvojice jasných planet – Venuše a Jupiter. K nim se na několik dní (vždy krátce po novu) připojí rovněž Měsíc a v polovině března také obtížně pozorovatelná planeta Merkur. V následujících několika týdnech nás tedy čeká řada vizuálně zajímavých astronomických úkazů, konjunkcí a vzájemných přiblížení těles Sluneční soustavy, které lze pozorovat pouhým okem či malými dalekohledy.

Nové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.

Vědci oznámili tento objev na tiskové konferenci 31. 1. 2012. Je založen na datech z družice IBEX (Interstellar Boundary Explorer), kterou vypustila NASA v roce 2008. Družice je schopna detekovat částice přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru.