Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
V posledních několika dnech navštívila observatoř ESO/Paranal řada delegací zástupců evropských států. Do jižní Ameriky zavítali představitelé na společný summit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a Evropské unie (EU). Setkání se uskutečnilo ve dnech 22. – 28. ledna 2013 a stalo se největší akcí svého druhu, jakou kdy Chile organizovala. ESO se na oficiálních návštěvách představitelů podílela významnou měrou a byla to pro ni mimořádná příležitost, jak před zraky zástupců členských států prezentovat svou práci a zařízení.
Četné plynné obálky byly objeveny v okolí hvězdy Betelgeuse, která patří do skupiny tzv. veleobrů. Tento nový snímek pořídila kosmická observatoř Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Hvězda se svým „ochranným štítem“ v podobě četných oblouků odvrženého materiálu by se mohla srazit s dosud netušenou hradbou prachu. K této kolizi by mohlo dojít během 5 000 let.
Snímek pořízený teleskopem APEX (Atacama Pathfinder Experiment) v Chile přináší nový pohled na oblaka kosmického prachu v oblasti souhvězdí Orion. Zatímco ve viditelném světle tyto útvary vypadají temné, kamera LABOCA dalekohledu APEX je schopná zachytit tepelné záření částic prachu a odhalit tak skrytá místa zrodu nových hvězd. Jeden z těchto tmavých oblaků je však trochu jiný, než ostatní.
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové začínají hledat planety velikosti Země obíhající kolem vzdálených hvězd. Nové analýzy dat ukázaly, že přibližně 17 % hvězd vlastní planety velikosti Země na drahách bližších než obíhá planeta Merkur kolem Slunce. Jestliže je v naší Galaxii přibližně 100 miliard hvězd, může zde existovat nejméně 17 miliard planet velikosti Země!
Evropská kosmická agentura ESA se bude podílet na konstrukci nové americké kosmické lodi s mnohonásobným použitím pro pilotované lety, která byla nazvána ORION a která by měla Američanům zhruba za 20 let posloužit i pro pilotovanou výpravu na Mars. Spolupráce předpokládá vývoj servisního úseku pro kosmickou loď na základě pohonné jednotky používané u evropské zásobovací lodi ATV.
Od 28. listopadu 2012 provozuje Hvězdárna Valašské Meziříčí stanici pro videopozorování meteorů se dvěma automatickými kamerami umístěnými na jižní budově hvězdárny. Máme tedy za sebou jeden kompletní měsíc (prosinec 2012), kdy kamery (až na drobné technické potíže) pracovaly nepřetržitě každou noc.
Tento podmanivý obrázek zachycuje temný oblak hmoty, ve kterém se rodí nové hvězdy, a malou skupinu jasných stálic, které se již ze svých zárodečných obalů vynořily. Snímek byl pořízen na observatoři La Silla v Chile pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m. Jedná se o dosud nejlepší záběr tohoto málo známého objektu ve viditelném světle.
Nedávno publikovaný snímek odhaluje kvality dalekohledu na Gemini Observatory, který je vybaven zdokonaleným typem systému adaptivní optiky. Jeho využití umožňuje astronomům studovat vesmír s nevídaným rozlišením díky odstranění deformací obrazu, způsobovaných vlivem zemské atmosféry.
Zimní měsíc nabídl průměrných 7 jasných nocí, během nichž bylo pořízeno 4262 měření zákrytových proměnných hvězd. Pozornost byla věnována poli s hvězdou MZ Lac, která je jedním z kandidátů na výrazný excentrický systém. Kromě toho se v poli nachází další zákrytová proměnná DG Lac, u které dochází také k průběžným změnám periody. Navíc se v jejich blízkosti objevila pravděpodobně nová neznámá zákrytová dvojhvězda, ale zatím data nejsou průkazná.
V průběhu měsíce prosince byla dokončena nová publikace v časopise Astronomy and astrophysics týkající se pěti excentrických zákrytových dvojhvězd V785 Cas, V821 Cas, V796 Cyg, V398 Lac a V871 Per. V následující části článku je uveden úvod práce a podrobné výsledky pro hvězdu V785 Cas.
Vědci NASA popisují v odborném článku nový objev na základě pozorování, která uskutečnila sonda Cassini. Bylo zjištěno, že povrch již definitivně potvrzených jezer kapalných uhlovodíků na Titanu – největším měsíci planety Saturn – mohou pokrývat „ledové“ kry zmrzlého metanu a etanu.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz