Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Neptunův měsíc Naiad je „stydlivý skřítek“. Tento malý měsíček (průměr 96 x 60 x 52 km) se drží v těsné blízkosti své mateřské planety a skrývá se v jasné záři Neptunu, který jej osvětluje. Obíhá nejblíže ze všech známých měsíců planety – ve vzdálenosti 48 227 km od jejího středu. Nebyl pozorován od svého objevu koncem 80. let minulého století.
V rámci výzkumného projektu, jehož vedoucím byl Joseph R. Michalski (vědecký pracovník Planetary Science Institute), bylo zjištěno, že na Marsu mohl v minulosti existovat supervulkán – doposud první objevená obří sopka této kategorie na rudé planetě.
Dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pořídil pozoruhodně detailní snímek mlhoviny IC 2220, která je známá pod přezdívkou 'Toby Jug'. Jedná se o oblak plynu a prachu obklopující hvězdu ve vývojovém stadiu rudého obra. Zachyceny jsou charakteristické obloukovité struktury této mlhoviny, které opravdu trochu připomínají džbánek s uchem (anglicky jug).
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádá fotografickou soutěž s názvem SPOLEČNĚ SE SLUNCEM, která je určena zájemcům ve věku od 12 let a je rozdělena do dvou věkových kategorií: 12 až 18 let a 19 let a více. Soutěž je tematicky zaměřena na digitální fotografie Slunce a projevů jeho aktivity, ale i na snímky optických jevů na obloze způsobených slunečním zářením či dokumentární snímky z pozorování Slunce apod.
Astronomové použili data ze dvou astronomických družic NASA (Kepler a Spitzer Space Telescope) a zhotovili první mapu rozložení oblačnosti na planetě nacházející se mimo Sluneční soustavu. Exoplaneta má označení Kepler-7b; jedná se o tzv. horkého Jupitera, který obíhá kolem hvězdy ze souhvězdí Lyry.
Astronomové z NASA a Pennsylvania State University využili astronomickou družici Swift k vytvoření nejpodrobnější mapy zobrazující rozložení zdrojů ultrafialového záření ve dvou sousedních galaxiích Velké Magellanovo mračno a Malé Magellanovo mračno.
Astronomové pravděpodobně objevili nejhustější galaxii v blízké části vesmíru. Tento neobvyklý a velmi hustý objekt s nadprůměrným počtem hvězd poskytuje astronomům indicie, jakou měla galaxie netušenou minulost a jak zapadla do řetězce galaktického vývoje.
Naše Země bude pravděpodobně obyvatelná přinejmenším ještě dalších 1,75 miliardy roků – k tomuto závěru dospěli astrobiologové z University of East Anglia. Objev byl publikován 18. září 2013 v časopise Astrobiology. Doba obyvatelnosti naší planety závisí na její vzdálenosti od Slunce a na teplotě, která umožňuje existenci kapalné vody na jejím povrchu.