Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
Měsíc říjen byl nezvykle přívětivý a poskytl dostatek jasných nocí. Během deseti nocí se podařilo pořídit 9391 měření zákrytových proměnných hvězd.
Planetární soustavy s planetami na vhodných místech umožňujících existenci života mohou být velmi vzácné. Zdá se, že jsou příliš závislé na přítomnosti pásu asteroidů té správné hmotnosti. Astronomové dospěli k těmto závěrům na základě analýz teoretických modelů a dosavadních pozorování obřích extrasolárních planet typu Jupitera a prachových disků v okolí mladých hvězd.
Kanadská kosmická agentura CSA (Canadian Space Agency) je velmi dobře známa díky svému zaměření na kosmické manipulátory. Nedávno však rozšířila svůj zájem od robotických jeřábů, které našly uplatnění na americkém raketoplánu či na Mezinárodní kosmické stanici ISS, ke stavbě prototypů pěti pojízdných laboratoří (roverů) navržených pro budoucí kosmické mise na Měsíc či planetu Mars.
Lidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou.
23. září 2012 jsem namířil jeden z dalekohledů také do oblasti proměnné hvězdy V 995 Cyg. Tato hvězda má zajímavý průběh O-C diagramu, který nasvědčuje relativně rychlému prodlužování periody.
Tento pestrobarevný snímek zachycující kulovou hvězdokupu označenou NGC 6362 byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na teleskopu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m. V kombinaci s novým záběrem centrální části této hvězdokupy pořízeným Hubblovým vesmírným teleskopem (NASA/ESA) poskytuje snímek opravdu úžasný pohled na tento nepříliš známý objekt. Kulové hvězdokupy jsou většinou složeny z desítek tisíc velmi starých hvězd, ale mohou obsahovat také hvězdy, které vypadají překvapivě mladé.
Jedna z nejméně hmotných supermasivních černých děr byla objevena uprostřed spirální galaxie NGC 4178, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Panny. Bylo zjištěno, že centrální černá díra má hmotnost menší než 200 000 hmotností Slunce. To je mimořádně malá hmotnost pro supermasivní černou díru v centru galaxie.
Již dříve se představitelé stran využívajících stanici ISS domluvili na realizaci jednoho ročního pobytu posádky na její palubě se startem v březnu 2015. Podle současných plánů by měli roční pobyt ve vesmíru absolvovat dva členové posádky – jeden Rus a jeden Američan. Nelze vyloučit ani následnou diskusi o tom, zda by nebylo vhodné uvažovat o permanentně probíhajících ročních expedicích na kosmickou stanici.
Na obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz