Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Dne 17. 3. 2012 oslavila dvojice družic GRACE desáté výročí vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země. Vědci je pojmenovali jako Tom a Jerry, protože jedna druhou „pronásleduje“ na stejné oběžné dráze. Po startu vykonaly obě družice již více než 55 000 oběhů kolem Země po polární dráze ve výšce 450 až 500 km nad zemským povrchem.
Studie provedená výzkumníky z Havajské univerzity odhalila, že částice z komety 81P/Wild 2 dopravené na Zemi v roce 2006 sondou NASA s názvem Stardust napovídají, že se planeta Jupiter zformovala více než 3 milióny roků po tom, co v mladé Sluneční soustavě vznikla první zrníčka pevné látky.
Astronomové určili poloměr Slunce na 696 342 km s možnou chybou ± 65 km (tzn. že průměr Slunce je 1 392 684 km). Výsledku bylo dosaženo využitím slunečního dalekohledu na palubě kosmické sondy NASA. Taková pozorování nejsou zatížena neostrostí obrazu způsobenou vlivem zemské atmosféry, k čemuž dochází při pozorování prováděných ze zemského povrchu.
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil velmi detailní snímky vzdáleného objektu Messier 9, což je kulová hvězdokupa nacházející se poblíž centra naší Galaxie. Tato „koule“ hvězd je příliš slabá na to, abychom ji mohli spatřit pouhým okem. Avšak HST zde rozlišil více než 250 000 jednotlivých zářících hvězd.
Indie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.
Japonská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.
Několikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí, aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.
Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT významně přispěla k pochopení růstu galaktických ‚puberťáků‘. V rámci největší přehlídky svého druhu astronomové objevili, že mladé galaxie v období 3 – 5 miliard let po velkém třesku významně změnily způsob získávání nové hmoty. Na počátku této fáze vývoje převažovalo nasávání plynu, které následně přechází k procesu ‚kanibalizace‘ – pohlcování malých okolních galaxií.