Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Astronomům se poprvé podařilo pozorovat temné galaxie – počáteční vývojové stadium galaxií, které sice předpovídá teorie, ale dosud nebylo zaznamenáno. Jedná se o galaxie obsahující jen velmi málo hvězd a bohaté na plyn. Mezinárodní tým vědců provedl pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT, na základě kterých se domnívá, že se jim tyto mysteriózní objekty podařilo zachytit. Spatřit je můžeme díky tomu, že jsou osvětlovány kvasarem.
Máme za sebou období měsíce s nejkratšími nocemi a od teď se můžeme těšit na jejich prodlužování. Během června bylo pořízeno za šest nocí 1226 měření proměnných hvězd.
Nic podobného nebylo doposud pozorováno mimo naši planetu: existence mohutných slapových sil byla objevena na Titanu, největším měsíci planety Saturn. Její projevy ukazují na přítomnost oceánu kapalné látky – s největší pravděpodobností vody – uzavřeného pod povrchem měsíce.
Korekce dráhy, která byla provedena v úterý 26. 6. 2012, přizpůsobila letovou dráhu kosmické sondy s názvem Mars Science Laboratory tak, aby dopravila pojízdnou výzkumnou laboratoř Curiosity do cílového místa přistání na Marsu. Pojízdná laboratoř o velikosti automobilu a hmotnosti téměř jedné tuny směřuje na přistání dne 6. 8. 2012 ráno v 7:31 SELČ.
Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA), a také souběžná pozorování astronomické družice SWIFT. Na základě těchto pozorování detekoval význačné změny v atmosféře planety nacházející se daleko za hranicemi Sluneční soustavy.
Dvě galaxie sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Nová pozorování potvrdila dřívější objev plynného vodíku proudícího mezi velkou galaxií v souhvězdí Andromedy, známou také jako M 31, a galaxií v souhvězdí Trojúhelníku označovanou též jako M 33.
Krátké květnové noci a nepříliš dobré počasí umožnilo během osmi nocí pořídit 3191 měření proměnných hvězd. Mimo jiné jsem pokračoval ve fotometrii zákrytové dvojhvězdy BH Lyn. Bohužel se nepovedlo získat další měření zákrytu a porovnat výsledky z března, ale tento systém je natolik zajímavý, že si zaslouží samostatný článek.
Vědci publikovali první výsledky experimentů studujících vliv podmínek volného kosmického prostoru na živé organismy, které byly realizovány na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kromě informací o vlivu kosmického záření na bakterie a semena rostlin získali biologové rovněž důkazy o neobyčejné životaschopnosti lišejníků.