Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Ve středu 6. června 2012 navštívil observatoř ESO Paranal španělský král Juan Carlos I. Na půdě observatoře se setkal s prezidenty Chile, Kolumbie, Mexika a Peru, a také s významnými zástupci dalších zemí, kteří se na Paranalu účastnili 4. summitu Pacifické aliance.
Ve středu 6. června 2012, v časných ranních hodinách, bylo možné i v oblasti Valašského Meziříčí pozorovat mimořádný úkaz – možno říci dokonce úkaz století – totiž přechod Venuše přes sluneční disk. Když se mraky poněkud protrhaly, objevilo se Slunce, jehož povrch zdobily sluneční skvrny a velká černá „piha“ kruhového tvaru.
Skupina evropských astronomů objevila prastarou planetární soustavu, která je pravděpodobně pozůstatkem z období mladého vesmíru, z doby před 13 miliardami roků. Soustavu tvoří hvězda s označením HIP 11952 a dvě planety, které kolem hvězdy oběhnou jednou za 7 dnů, respektive za 290 dnů.
Studiem fosilních „kapek“ vody mohou vědci odhalit drahocenné informace o atmosféře mladé Země. Výzkum by mohl výrazně zpřesnit modely pradávné Země a pomoci astrobiologům porozumět vlastnostem prostředí, ve kterém vznikl na naší planetě život. Vědci z University of Washington použili k výzkumu svědectví „zkamenělých“ otisků dešťových kapek z doby před 2,7 miliardami roků.
Astronomové NASA oznámili, že nyní mohou s jistotou předpovědět příští velkou kosmickou událost, která postihne naši Galaxii, Slunce a celou Sluneční soustavu: gigantickou kolizi Mléčné dráhy s nejbližší velkou galaxií v souhvězdí Andromedy. Naše Galaxie je předurčena k velkému přetvoření v průběhu srážky, ke které dojde přibližně za 4 miliardy roků.
Na první pohled vypadá Triton jako každý jiný ledový měsíc – jednotvárné pusté těleso kroužící kolem Neptunu, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy. Avšak Triton je jiný. Pod jeho ledovým povrchem se s velkou pravděpodobností ukrývá rozsáhlý kapalný oceán.
Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.
V NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po „neviditelných“ černých dírách. Start je naplánován na 14. června 2012. Mezi několika hlavními úkoly družice NuSTAR bude rozluštit hádanku, jak se obří černé díry a galaxie společně vyvíjely v průběhu věků.
Pozorování uskutečněná družicí NASA s názvem WISE vedla k doposud nejlepšímu určení počtu pro Zemi potenciálně nebezpečných asteroidů ve Sluneční soustavě. Asteroidy známé pod zkratkou „PHAs“ obíhají po takových drahách kolem Slunce, které je přivádějí do vzdálenosti menší než 8 miliónů km od Země a jsou dost velké na to, aby „přežily“ průlet zemskou atmosférou a způsobily při dopadu velké škody v regionálním, případě globálním měřítku.