Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vedení NASA oficiálně schválilo vypuštění dvou minisatelitů (CubeSat) společně se sondou InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) Mars lander v roce 2016 k doplnění přenosové kapacity experimentálních dat předávaných do pozemního řídícího střediska o průběhu a výsledku přistávacího manévru marťanské sondy. Startovní okno pro vypuštění sondy InSight v trvání 27 dnů se otevírá 4. března 2016.
Většina galaxií se shromažďuje dohromady do místních skupin nebo tzv. kup galaxií. Okolní galaxie nejsou nikdy příliš daleko. Avšak tato galaxie známá jako NGC 6503 byla objevena ve své poloze jako osamělý objekt na okraji překvapivě prázdné oblasti vesmíru označované jako „Místní prázdnota“ (Local Void). Nejsou zde očividně žádné galaxie.
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004, prozkoumala řadu velkých i malých měsíců planety. Protože životnost sondy se chýlí ke konci (její činnost bude ukončena v září roku 2017), kolem některých měsíců prolétává již naposledy. Dne 31. května 2015 se přiblížila na své dráze k zajímavému měsíci Hyperion.
Vzdálená galaxie svítící jako více než 300 biliónů Sluncí byla objevena na základě pozorování pomocí družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Objekt je doposud nejsvítivější objevenou galaxií a novou třídou objektů objevených družicí WISE, tzv. mimořádně svítivých infračervených galaxií, zkráceně ELIRGs (Extremely Luminous InfraRed Galaxies). Galaxie je menší než Mléčná dráha, ale vyzařuje 10 000krát více energie.
V nejjasnější části mlhoviny RCW 34 ohřívají zářivé mladé hvězdy okolní plyn, který se rozpíná a interaguje s chladnějším materiálem. Jakmile zahřátý vodík dosáhne okrajů oblaku plynu, vytryskne do kosmického vakua podobně jako šampaňské z otevřené lahve – tento proces je skutečně označován 'tekoucí šampaňské' (champagne flow). Mladá oblast s probíhajícím vznikem hvězd nám však může nabídnout mnohem více, než jen bublinky. Zdá se, že v tomto jednom oblaku plynu došlo v minulosti k několika epizodám formování hvězd.
Mezinárodní tým pod vedením astronomů z Yale University a University of California dohlédl při výzkumu galaxií zpět v čase do doby, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 5 % jeho současného věku 13,8 miliardy roků. Vědecký tým objevil mimořádně svítivou galaxii v době před více než 13 miliardami roků a určil její přesnou vzdálenost od Země za použití kombinovaných dat pořízených kosmickými dalekohledy NASA Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, a také prostřednictvím Keckova teleskopu o průměru 10 m na Mauna Kea na Havajských ostrovech. Tato pozorování potvrdila, že se jedná o nejvzdálenější galaxii podle současných měření, čímž byl ustanoven nový rekord.
Astronomové pracující v Chile s dalekohledem ESO/VLT pořídili dosud nejdetailnější záběr mlhoviny Medúza. Centrální hvězda této mlhoviny na oslavu svého odchodu do důchodu odvrhla vnější obálky a vytvořila překrásnou barevnou mlhovinu. I naše Slunce by jednou v budoucnu mohlo vytvořit objekt, jako ten na snímku.