Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl Justin Crepp z University of Notre Dame, objevila vzácného hnědého trpaslíka, což je slabý objekt s vlastnostmi mezi hvězdou a planetou. Kromě toho, že pořídili poprvé jeho fotografii, tým Justina Creppa rovněž určil hmotnost hnědého trpaslíka, jeho stáří a složení – tj. základní informace, které mohou být využity jako „měřítko“ při studiu těchto těžko postižitelných objektů.
Hnědí trpaslíci jsou objekty, o nichž předpokládáme, že původně začaly proces vzniku jako hvězda, avšak ten byl nějakým způsobem přerušen před akumulací dostatečného množství hmoty a vzniku potřebného tlaku v jádru k zažehnutí jaderné fúze – procesu, kterým Slunce konec konců uvolňuje dostatečné množství energie v podobě tepla a světla. Důležitým vývojovým můstkem mezi seriózními hvězdami a exoplanetami jsou hnědí trpaslíci, které lze jen obtížně studovat, protože jejich záře časem slábne v důsledku nedostatku jaderných reakcí. Objev objektu, který byl pojmenován HD 4747 B, usnadnil vysvětlení 18 let přesných spektrálních měření hvězdy, která naznačovala přítomnost obíhajícího průvodce.
„Domníváme se, že tento průvodce vznikl ve stejnou dobu a ze stejného materiálu jako hvězda,“ říká Justin Crepp. „Díky tomu můžeme usuzovat na fyzikální vlastnosti hnědého trpaslíka na základě znalosti jeho mateřské hvězdy, stejně jako na jeho stáří a složení. Neexistuje žádný jiný objekt, u kterého bychom znali současně hmotnost, stáří a metalicitu nezávisle na světle, které vyzařuje jeho průvodce. Můžeme tudíž využít HD 4747 B jako zkušební objekt ke studiu hnědých trpaslíků, umožňující přesný astrofyzikální výzkum při přímém zobrazení substeláních objektů.“
V minulosti byla hmotnost hnědých trpaslíků odhadována na základě teoretických vývojových modelů. Tým pod vedením Justina Creppa místo toho vypočítal hmotnost hnědého trpaslíka HD 4747 B přímo na základě využití pozorování jeho oběžné dráhy při pokusu pomoci vylepšit modely hnědých trpaslíků. Předpokládá se, že tato práce pomůže zlepšit rovněž modely extrasolárních planet. Na základě trojrozměrné analýzy dráhy byla hmotnost hnědého trpaslíka HD 4747 B určena zhruba na 60 hmotností planety Jupiter (při hmotnosti 80 Jupiterů již dochází k zážehu termojaderných reakcí v nitru objektu). Nadcházející měření provedená týmem Justina Creppa poskytnou ještě více striktních prověrek modelů, které astronomové používají pro hnědé trpaslíky.
Vědecký tým detekoval objekt pomocí Keckova dalekohledu na Mauna Kea na Havajských ostrovech.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-04-physicists-rare-brown-dwarf-essential.html a http://news.nd.edu/news/65944-notre-dame-physicists-discover-rare-brown-dwarf-essential-for-testing-theoretical-models/
autor: František Martinek