Aktuality AK

Pod povrchem Saturnova měsíce Enceladus se nachází oceán kapalné vody. Určení vnitřní struktury ledového měsíce o průměru 505 km bylo hlavní prioritou mise Cassini po objevu výtrysků ledových krystalků a vodní páry. K tomuto jevu dochází v okolí jižního pólu měsíce, kde byly od roku 2005 pozorovány zvláštní praskliny pojmenované „tygří škrábance“.

Hubblův kosmický dalekohled HST pozoroval oblaka vodní páry nad ledovými oblastmi v okolí jižního pólu Jupiterova měsíce Europy. Astronomové předpokládají, že se jedná o první zřetelný důkaz výtrysků vody nad povrch tohoto ledového měsíce.

Ve čtvrtek 13. března 2014 objevili brazilští astronomové v čele s Cristovaem  Jacquesem  novou jasnou kometu. Ta dostala název C/2014 E2 (Jacques). Byla nalezena na CCD snímcích pořízených pomocí 45 cm dalekohledu, který je umístěn na observatoři SONEAR (Southern Observatory for Near Earth Asteroids Research) poblíž města Oliveira v Brazílii.

Kosmický dalekohled, který vypadá jako obří vesmírná slunečnice, může být jednoho dne použit k pořízení fotografií kamenných planet podobných Zemi, které obíhají kolem blízkých hvězd. Prototyp konstrukce schopné použití, tzv. koronograf (stínítko hvězd), vyvíjí NASA.

Ve Sluneční soustavě bylo objeveno nové velmi vzdálené těleso, které posunulo její vnější hranice do středu pozornosti. Nová práce, kterou publikovali Scott Sheppard a Chadwick Trujillo, informuje o objevu vzdáleného tělesa, které dostalo označení 2012 VP113. Jeho průměr se odhaduje na 450 km. Kolem Slunce obíhá v periodě 4274 roků.

Jako mrknutí oka je z geologického hlediska časový okamžik mezi dvěma snímky, z nichž na druhém byla na povrchu planety Mars objevena nová úžlabina na vnitřním svahu kráteru. Tyto snímky z kosmické sondy NASA pojmenované Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukázaly nový kanál na svahu kráterového valu v oblasti Terra Siernum na jižní polokouli planety. Fotografie byly pořízeny 5. listopadu 2010 a 25. května 2013.

Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější příklady galaxií v období raného vesmíru, které již v té době byly dospělé a hmotné a prakticky penzionované jako „galaktické babičky“. Nejednalo se tedy o galaxie se vznikajícími novými hvězdami.

I přes pozorování stovek miliónů objektů napříč oblohou neobjevila družice NASA s názvem Wide-Field Infrared Survey Explorer (WISE) žádný důkaz existence hypotetického nebeského tělesa ve Sluneční soustavě běžně označovaného jako „Planeta X“.