Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
„Všechny tyto světy jsou vaše, kromě Europy. Nepokoušejte se tam přistát“, prohlásil Arthur C. Clarke ve své známé tetralogii Vesmírná Odysea. Je to však opravdu tak? Měli bychom se výzkumu Europy vyvarovat nebo to platí spíše pro jiné měsíce? Měsíc Europa je přece úžasné místo. Pod jeho povrchem je pravděpodobně obrovský oceán, ve kterém by mohl existovat život.
I když nadšení po přistání modulu Philae na kometu pomalu utichá, mise Rosetta i nadále pokračuje ve svém mimořádném výzkumu komety 67P/Churymov-Gerasimenko. Sonda Rosetta tedy nadále obíhá kolem komety a společně s ní se také přibližuje ke Slunci.
Pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m astronomové pořídili pestrobarevný záběr jasné hvězdokupy NGC 3532. Některé z hvězd stále září namodralým odstínem horkých stálic, ale mnohé jejich hmotnější sestry se již staly rudými obry a svítí červenou nebo oranžovou barvu.
V nejbližších dnech nás čeká jeden z nejpozoruhodnějších meteorických rojů, Leonidy.
Aktivita roje Leonid obvykle začíná 13. a končí 21. listopadu. K maximu pak dochází v noci ze 17/18. listopadu. Na začátku a na konci aktivity jsou Leonidy stěží detekovatelné, ale v době maxima pozorovatelé udávají 10 meteorů za hodinu. Letošním rokem tak pokračuje čekání na návrat Leonid v roce 2019, kdy se frekvence dostanou opět nad 100 meteorů za hodinu.
Měsíc se letos bude nacházet pár dní před novem, tzn. že svým svitem nebude pozorování příliš rušit.
Po dlouhých měsících očekávání a příprav se včera uskutečnila dlouho očekávaná událost. Datum 12. listopadu 2014 se tím zapsalo do historie dobývání kosmického prostoru. Poprvé totiž přistálo lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Včera těsně po 17h našeho času totiž přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usedl na jádro komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Teď máme k dispozici první snímek, který byl pořízen ze vzdálenosti asi 3 km s rozlišením na povrchu asi 3 metry na pixel.
Přístroj MUSE nedávno nainstalovaný na dalekohledu ESO/VLT poskytl astronomům dosud nejlepší pohled na působivou kosmickou kolizi. Nová pozorování poprvé umožnila odhalit pohyb plynu, který byl doslova vyrván z galaxie ESO 137-001 při jejím vysokorychlostním průletu mohutnou kupou galaxií. Výsledky jsou klíčové pro vyřešení letité záhady – proč v kupách galaxií ustávají procesy vzniku nových hvězd.
Nový snímek pořízený pomocí zařízení ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalil dosud nepozorovatelné mimořádně jemné detaily v protoplanetárním disku kolem mladé hvězdy. Jedná se o první pozorování provedená zařízením ALMA v téměř finální konfiguraci a tím pádem o zatím nejdetailnější snímek, jaký byl kdy pořízen v submilimetrové oblasti elektromagnetického záření. Tyto nové výsledky představují mimořádný pokrok při pozorování vývoje protoplanetárních disků a formování planet.
Hubblův kosmický dalekohled HST obdaroval astronomy úžasným detailním pohledem na tajemnou vnější plynnou planetu. Avšak je to jen optický klam, díky kterému se zdá, jako by se planeta ohlédla zpět za kosmickým dalekohledem. Na publikovaném snímku stín Jupiterova měsíce Ganymed přecházel během expozice přes střed Velké rudé skvrny – obří bouře na planetě.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz