Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V rámci progamu Discovery vybrala NASA před pár dny pět horkých kandidátů na budoucí mise. Je to první krok k vybrání jednoho až dvou vítězů v průběhu příštího roku. Vítězný návrh by měl být realizován v roce 2020. Předložené návrhy by měly studovat Venuši, blízkozemní objekty, popř. různé asteroidy.
Program Discovery
Program Discovery, který existuje od roku 1992, sponzoruje mise sluneční soustavy s vysoce vědecko-výzkumným zaměřením, které mají omezený rozpočet a do dnešního dne program financoval a vyvinul 12 misí, včetně úspěšných misí jako Messenger, Dawn, Stardust nebo Deep Impact.
Mise navrhují týmy lidí z průmyslu, z menších firem, vládních výzkumných pracovišť či univerzit. V čele každého týmu stojí hlavní řešitel PI (Principal Investigator).
Letos získá každý tým 3 miliony dolarů, které mají sloužit k rozpracování návrhu a k jeho analýze. Po podrobném přezkoumání a zhodnocení koncepčních studií učiní NASA konečný výběr v září 2016. Každá vybraná mise bude stát přibližně 500 miliónů dolarů (bez nákladů na start).
„Vybrané projekty mají potenciál odhalit mnoho o formování naší sluneční soustavy a jejích dynamických procesů“, říká John Grunsfeld, astronaut a administrátor Vesmírného ředitelství NASA ve Washingtonu. „Dynamické a vzrušující mise podobné těmto odhalí další tajemství naší sluneční soustavy a inspiruje budoucí generace průzkumníků. Současná doba představuje neuvěřitelný čas pro vědu a NASA nám ukazuje cestu.“
V rámci programu Discovery požádala NASA o podání návrhů na budoucí mise v listopadu 2014. Porota složená z odborníků z NASA a jiných vědců posuzovala 27 návrhů.
Následujích pět projektů se dostalo do nejužšího výběru:
DAVINCI - výzkum atmosféry Venuše
(DEDeep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging)
Sonda DaVinci by měla studovat chemické složení atmosféry Venuše během 63 minutého sestupu. Ty by měly odpovědět na vědecké otázky, které byly považovány za vysoce prioritní v uplynulých letech, například zda dnes existují aktivní sopky na povrchu Venuše a jak její povrch interaguje s atmosférou planety. Hlavním řešitelem projektu je Lori Glaze z Goddardova kosmického střediska ve městě Greenbelt, stát Maryland. Goddardovo středisko by také případnou misi řídilo.
VERITAS – povrch Venuše
(The Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy mission)
Projekt Veritas by měl za úkol přinést globální topografii Venuše ve vysokém rozlišení, první mapy deformace povrchu a měření složení povrchu. Hlavním řešitelem tohoto projektu je Suzanne Smrekar z Jet Propulsion Labaratory (JPL) v Pasadaně, Kalifornie.
Psyche – výzkum kovového asteroidu Psyche
Projekt Psyche by se měl zabývat původem planetárních jader a to pomocí studia asteroidu Psyche. Zajímavé na něm je, že se jedná o asteroid typu M. Písmeno M zde zastupuje Metal. Znamená to tedy, že se jedná o kovový asteroid složený z železa a niklu. Tento objekt pravděpodobně přežil střet s jiným objektem. Díky této srážce přišel o svůj kamenný obal. Dále je také zajímavý svou velikostí, je jednou z největších planetek, která obíhá v dráze mezi Marsem a Jupiterem. Její průměr je zhruba 200 kilometrů.
Projekt vede Linda Elkins-Tanton z Arizona State University ve městě Tempe, stát Arizona.
NEOCam - výzkum blízkozemních objektů
(Near Earth Object Camera)
Projekt NEOcam má za cíl objevit desetkrát více blízkozemních objektů než bylo dosud objeveno. Počítá se také s bližší charakteristikou objevených objektů. Tento projekt předložil tým z JPL v čele s Amy Mainzer. Tato laboratoř by zodpovídala za realizaci sondy.
Lucy – výzkum Trojanů
Tento projekt je zaměřen na výzkum Trojanů, zvláštních asteroidů, které doprovázejí Jupiter při jeho oběhu kolem Slunce. Tyto objekty by mohly být jedním z vodítek k rozluštění historie sluneční soustavy.
Projekt vede Harold Levison ze Southwest Research Institute v Boulderu, stát Colorado. Projekt by řídilo Goddardovo středisko.
Zdroj:https://www.nasa.gov
autor: Sylvie Gorková