Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Pátrání po rádiových signálech z cizích světů se nyní rozšiřuje na 20 000 planetárních systémů kolem červených trpaslíků. Důvodem rozšiřování seznamu je změna pohledu na planety u červených trpaslíků. Až do dnes bylo mnoho z nich považováno za špatné cíle pro inteligentní mimozemský život.
Instituce SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence - Hledání mimozemské inteligence) nyní poskytla nová vědecká data, která dokládají, že systémy obíhající kolem červených trpaslíků (dlouho žijící hvězdy, které jsou v průměru o miliardu let starší než naše Slunce) stojí za to prozkoumat.
„Je to jeden z případů, kdy starší je lepší,“ říká astronom Seth Shostak z Kalifornie, kde sídlí organizace SETI, soukromá nezisková organizace pro hledání mimozemské civilizace. Starší hvězdné systémy měly více času vytvořit inteligentní druh.
Součástí dvouletého projektu je výběr z 70 000 červených trpaslíků a zkoumání 20 000 těch nejbližších společně s tělesy obíhajících kolem hvězdy.
Vědci budou využívat radiointerferometr Allenn Teleskop Array v severní Kalifornii, jedná se o skupinu
42 antén, které budou simultánně pozorovat tři hvězdy.
„Budeme zkoumat cílené systémy v kmitočtových pásmech mezi 1-10 GHz,“ doplňuje vědec Gerry Harp ze SETI. „Zhruba polovina je v tzv. „magických frekvencích“ – míst, která jsou v přímém vztahu k základním matematickým konstantám. Je rozumné spekulovat, že by se mimozemšťané pokoušeli přilákat pozornost generovanými signály na těchto zvláštních frekvencích.“
Po dlouhou dobu bylo hledání kolem červených trpaslíků vyloučeno, protože obyvatelné zóny jsou kolem tohoto druhu hvězd velmi malé. Červení trpaslíci jsou totiž hvězdy mnohem méně hmotné a chladnější než naše Slunce. Obyvatelná oblast se tudíž u nich nachází blíže než u hvězd podobných Slunci. Navíc její slapové síly způsobí vázanou rotaci planety (planeta se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem své hvězdy). Tím pádem nastává problém, protože jedna strana planety je neustále horká, zatímco odvrácená je tmavá a chladná.
Nedávno však vědci zjistili, že pokud mají tyto světy oceány nebo atmosféru, může být teplo transportováno z osvícené strany na temnou stranu, a že tedy přístupná životu může být velká část povrchu. Kromě toho, data exoplanet naznačují, že jedna šestina až jedna polovina červených trpaslíků mají planety v obyvatelných zónách, což je procento srovnatelné nebo větší než u hvězd podobných Slunci.
Odborníci „loví“ stopy po mimozemské civilizaci po dobu šesti desetiletí, ale dosud nenalezli žádný důkaz.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-03-alien-star.html
autor: Sylvie Gorková