Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


03.06.2024
Neformální setkání partnerů klíčového projektu Hvězdárny Valašské Meziříčí

Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.

14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

I hnědí trpaslíci by mohli hostit kamenné exoplanety
Částice kosmického prachu kolem nepodařených hvězd jsou podle měření ALMA výrazně větší
 
Astronomové využívající přístroj ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že vnější oblasti prachového disku kolem hnědého trpaslíka obsahují až milimetrová pevná zrnka. Jsou tedy podobná těm, která nalézáme v hustších discích kolem mladých hvězd. Překvapivý objev je tvrdým oříškem pro současné teorie vzniku kamenných planet o velikosti Země a naznačuje, že tyto objekty by mohly být ve vesmíru ještě početnější, než se dříve myslelo.
Ropná naleziště v mlhovině Koňská hlava

Tato zpráva zní jako science fiction, avšak ve skutečnosti je realitou. Pomocí radioteleskopu o průměru 30 m (Institute for Radio Astronomy, IRAM) pro astronomická pozorování v oboru milimetrových vlnových délek astronomové vůbec poprvé detekovali v naší Galaxii mezihvězdnou molekulu C3H+. Ta patří do rodiny uhlovodíků a je tudíž součástí hlavních energetických zdrojů naší planety, jako je ropa a zemní plyn.

Obědvající černá díra v centru naší Galaxie

Hluboko v srdci naší spirální Galaxie se nachází horký materiál kroužící kolem černé díry, která má hmotnost několika miliónů hmotností Slunce. Většina galaxií – možná dokonce všechny – má ve svém středu podobná monstra. A čím větší galaxie, tím větší černá díra se v jejím středu usadila.

Objevena nejzuřivější černá díra
Nová pozorování provedená přístroji ESO odhalila kvasar s dosud nejmohutnější ztrátou hmoty
 
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili kvasar, ze kterého odtéká hmota přinejmenším pětkrát vyšší rychlostí ve srovnání s kterýmkoliv jiným dosud pozorovaným kvasarem. Kvasary jsou extrémně jasná jádra mladých galaxií, kterým dodává energii mohutná černá díra. Mnohé z nich pumpují do svých mateřských galaxií velké množství materiálu a tato výměna hmoty hraje klíčovou úlohu v jejich vývoji. Až doposud však pozorované přenosy hmoty u jednotlivých kvasarů nabyly dostatečně mohutné, jak předpovídá teorie.
Trpasličí planeta Makemake nemá atmosféru
Vzdálený zmrzlý svět poprvé poodhalil svá tajemství
 

Astronomové využili trojici dalekohledů na observatořích ESO v Chile ke sledování neobvyklého úkazu – zákrytu vzdálené hvězdy trpasličí planetou Makamake. Tato pozorování poprvé umožnila hledat u tohoto objektu známky atmosféry. Makemake je zmrzlý svět s oběžnou dráhou ležící daleko ve vnější části Sluneční soustavy. Předpokládalo se, že by mohla mít atmosféru, podobně jako Pluto. Jak se však ukázalo, není to pravda. Vědcům se rovněž podařilo poprvé určit hustotu Makemake. Výsledky byly publikovány 22. listopadu v odborném časopise Nature.

Fotografie exoplanety typu super-Jupitera

Ačkoliv astronomové znají již více než 850 planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, přímé zobrazení se jim podařilo pouze u několika málo z nich. Naposled mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Joseph Carson (College of Charleston a Max Planck Institute for Astronomy), objevil exoplanetu typu super-Jupitera obíhající kolem velmi hmotné hvězdy kappa Andromedae.

Nejvzdálenější objekt ve vesmíru

Spojením sil dvou kosmických observatoří NASA, kterými jsou Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, společně s jedním přírodním jevem, kterým je vesmírná gravitační čočka, astronomové ustanovili nový rekord a objevili doposud nejvzdálenější galaxii ve vesmíru.

Nová planetární soustava v souhvězdí Kentaura

Na pořízeném snímku je zachycena zřetelně viditelná velká mezera uvnitř protoplanetárního disku. Jedná se o největší mezeru, jaká byla doposud pozorována u hvězdy podobné Slunci. Protoplanetární disk je místem, kde vznikají planety a kde působení gravitačních sil nově zrozených planet může vysvětlit obrovskou mezeru mezi vnitřním okrajem disku a centrální hvězdou.

Vědci zkoumali toulavou planetu ztracenou ve vesmíru
Osiřelý svět může pomoci vysvětlit, jak vznikají planety i hvězdy
 
Astronomové používající dalekohledy ESO/VLT a Canada-France-Hawaii Telescope identifikovali těleso, které je s největší pravděpodobností planetou cestující vesmírem bez své mateřské hvězdy. Jedná se o dosud nejnadějnějšího kandidáta a zároveň nejbližší objekt tohoto typu. Nachází se pouze asi 100 světelných let od Sluneční soustavy. Relativní blízkost objektu a nepřítomnost blízké jasné hvězdy umožnily týmu zkoumat detailně jeho atmosféru. Astronomové tak dostali příležitost vyzkoušet si, jak budou studovat exoplanety u cizích hvězd pomocí příští generace přístrojů.
Stárnoucí Slunce a pozemský život

Poslední zbytky života na Zemi budou zničeny asi za 2,8 miliardy roků. Země již bude vyprahlá v důsledku působení umírajícího Slunce, které se v poslední fázi svého života zvětší do podoby rudého obra. Přibližně jednu miliardu let před touto událostí budou na Zemi žít pouze jednobuněčné organismy.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz