Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Druhá japonská kosmická sonda k výzkumu asteroidu a odběru vzorku z jeho povrchu – Hayabusa 2 – naváže na předcházející sondu. K zajištění detailního výzkumu bude vybavena rovněž německým modulem s názvem MASCOT. Start nové kosmické sondy se uskuteční v červenci 2014.
Robot Curiosity objevil na povrchu Marsu břeh dávné řeky, která kdysi tekla napříč oblastí, kde nedávno přistála pojízdná laboratoř NASA. Již dříve byly získány informace o dávné přítomnosti tekuté vody na Marsu, avšak tento důkaz – fotografie horniny obsahující pradávné říční štěrkopísky – je první svého druhu.
Na Venuši může i sněžit! Evropská kosmická sonda Venus Express objevila nečekaně chladné vrstvy vzduchu vysoko v atmosféře planety Venuše, které mohou být dostatečně studené na to, aby přítomný oxid uhličitý vymrzal v podobě ledu či „sněhových vloček“.
Detailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo.
Nový barevný snímek XDF (eXtreme Deep Field) je mnohem detailnější a lze na něm nalézt asi 5 500 galaxií dokonce na menší ploše oblohy než v případě HUDF. Nejslabší galaxie jsou až desetmiliardkrát slabší, než je schopno zachytit lidské oko.
Jeden z nejnovějších snímků pořízených na observatoři La Silla (ESO) zachycuje část hvězdných jeslí označovaných jako mlhovina Racek (Seagull Nebula). Tento oblak plynu s oficiálním označením Sharpless 2-292 připomíná hlavu racka. Září tak jasně díky intenzivnímu vyzařování velmi mladé žhavé hvězdy ukryté v jeho srdci. Detailní snímek byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na teleskopu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m.
Astronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii. Tento nově objevený útvar má průměr několik set tisíc světelných roků. Jeho odhadovaná hmotnost je srovnatelná s hmotností všech hvězd vytvářejících Galaxii.
Kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO, start 12. 8. 2005) poskytla vědcům dosud nejjasnější důkazy, že na Marsu sněží „vločky“ oxidu uhličitého. Tím byl odhalen zatím jediný známý případ sněžení zmrzlého oxidu uhličitého ve Sluneční soustavě.