Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Aktuality AK
Jasně zářící objekt na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, je nejbližší hvězda vzhledem ke Slunci: Proxima Centauri. Nachází se ve vzdálenosti 4,24 světelného roku od Země. Její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura na jižní obloze. Ačkoliv se na snímku zdá být velmi jasná, přesto při pohledu pouhým okem není viditelná.
Astronomové ESO pořídili dosud nejlepší snímek podivného oblaku kolem hvězdokupy NGC 3572. Tento nový záběr ukazuje, jakým způsobem hvězdný vítr vycházející ze skupiny mladých hvězd přetvořil oblaka plynu a prachu do podoby bublin, oblouků a podivných útvarů známých jako sloní choboty. Nejjasnější hvězdy této hvězdokupy jsou mnohem hmotnější než Slunce a zakončí svůj krátký život explozí supernovy.
Astronomové studovali hlavní pás asteroidů ve Sluneční soustavě pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Podařilo se jim objevit planetku s šesti „kometárními“ prachovými ohony. Asteroid předběžně pojmenovaný P/2013 P5 se podobá rotujícímu zahradnímu postřikovači.
ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s Chile. Toto partnerství umožnilo evropské i chilské astronomii posunout hranice vědy, technologií a lidského poznání.
Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti.
Profesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.
Na slavnosti, která se uskutečnila 27. října 2013 na observatoři ESO/Paranal v chilské poušti Atacama, předal chilský prezident Sebastián Piñera zástupcům ESO podepsané formální dokumenty stvrzující, že chilská vláda poskytne ESO pozemky v oblasti Cerro Armazones. Cerro Armazones je hora vysoká 3060 m, která se v budoucnu stane domovem dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Nachází se asi 20 kilometrů od observatoře na hoře Cerro Paranal, kde sídlí dalekohledy komplexu ESO/VLT (Very Large Telescope).
Významný milník moderní astronomie byl dosažen – v seznamu exoplanet na Extrasolar Planets Encyclopedia je ke dni 22. 10. 2013 zaznamenáno 1010 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Je to již dostatečně velký vzorek k úvahám, jaké místo ve vesmíru zaujímá Slunce, naše Sluneční soustava a planeta Země.
Obří plynné planety Sluneční soustavy stále ještě před astronomy ukrývají mnohá tajemství. Z nedávno publikované vědecké práce planetologů vyplývá, že hluboko v atmosférách obřích planet Jupiter a Saturn se mohou nacházet velké kusy diamantů vznášející se v tekutém fluidu z vodíku a hélia.
Dva mezinárodní týmy astronomů využily možnosti pole radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a sledovaly výtrysky (jety) vycházející z mohutných černých děr v centrech galaxií. Jejich cílem bylo odhalit, jakým způsobem výtrysky ovlivňují své okolí. Přitom se jim podařilo získat dosud nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu nedaleko klidné černé díry a zachytit nečekaný náznak spodní části mohutného jetu.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz