Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Dlouhodobý výzkum Merkuru – nejbližší planety ke Slunci – provádí sonda NASA s názvem MESSENGER, která byla vypuštěna 3. 8. 2004. Po gravitačních manévrech při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru byla na oběžnou dráhu kolem cílové planety navedena 18. 3. 2011. Během téměř dvouleté činnosti uskutečnila celou řadu objevů, mj. potvrdila přítomnost vodního ledu na dně kráterů v polárních oblastech.
Ani po pečlivém hledání v datech z družice Chandra nebyly nalezeny žádné důkazy přítomnosti neutronové hvězdy, což naznačuje, že se zde může nacházet mnohem exotičtější objekt. Při výbuchu supernovy se pravděpodobně zrodila černá díra. Může se dokonce jednat o nejmladší černou díru v naší Galaxii, jejíž stáří je asi 1 000 let.
Mladé hvězdokupy, které vznikly v naší Galaxii, mohou pomoci vystopovat tvary spirálních ramen Mléčné dráhy. Astronomové si jsou jisti tím, že naše Galaxie má spirální strukturu. Předpokládají, že by bylo možné pozorovat stovky uprchlých hvězd, které se pohybují vysoko nad i pod galaktickou rovinou. Určením jejich dráhy se snad podaří vystopovat jejich původ.
Je škoda, že během měsíců, které mají dlouhé noci, je v poslední době špatné počasí. Tudíž během prvního měsíce roku 2013 jsem pozoroval pouze 2 noci a pořídil celkem 2346 měření. Zajímavostí tohoto měsíce bylo vyhlášení pozorovací kampaně eruptivní hvězdy V 711 Tau, kdy bylo provedeno souběžné pozorování pomocí infračerveného teleskopu Herschel, spektroskopická pozorování v Ondřejově a bylo potřeba získat i fotometrická data.
Publikovaný kompozitní snímek ukazuje superbublinu DEM L50 (N186), která se nachází ve vzdálenosti 160 000 světelných roků od Země. Je součástí blízké nepravidelné galaxie – Velkého Magellanova mračna. Superbubliny jsou nalézány v oblastech, kde se v období uplynulých několika miliónů roků zformovaly velmi hmotné hvězdy.
Dvě velké kosmické observatoře NASA – Hubble Space Telescope (HST) a Spitzer Space Telescope (SST) – společně pracovaly na odhalení záhadného hvězdného nemluvněte, které se chová podobně jako policejní maják. Ve skutečnosti se jedná o mladou vznikající dvojhvězdu.
Hubblův kosmický dalekohled HST – s malou pomocí amatérských astronomů – pořídil jeden z nejlepších snímků blízké spirální galaxie Messier 106 (zkráceně M 106). V srdci galaxie M 106, jako ve většině spirálních galaxií, se ukrývá superhmotná černá díra. Avšak tato je obzvlášť aktivní. Kromě mikrovlnné emise z centra galaxie má M 106 další překvapující vlastnosti – místo dvou spirálních ramen se zdá, že má čtyři ramena.