Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST byla pořízena nová fotografie spirální galaxie Messier 83 (M 83), která je také známa pod označením Jižní větrník. Jedna z největších a nejbližších spirálních galaxií s příčkou je velmi pozoruhodná a záhadná. Bylo v ní pozorováno velké množství explozí supernov a v jejím středu se pravděpodobně nacházejí dvě jádra.
Galaxie M 83 není z těch, které splývají s vesmírným pozadím. Od Země je vzdálena přibližně 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Vodního hada (Hydra). Je jednou z nejnápadnějších galaxií tohoto typu na obloze. Je významným členem kupy galaxií známé jako Centaurus A/M83, jejíž součástí je například galaxie s vysokým obsahem prachu Centaurus A nebo nepravidelná galaxie NGC 5253.
Spirální galaxie rozlišujeme na několik typů v závislosti na jejich vzhledu a struktuře – například jak pevně zatočená jsou její spirální ramena, na charakteristických vlastnostech její centrální výduti apod. Galaxie M 83 má příčku z hvězd rozložených přes její střed, což vede ke klasifikaci jako spirální galaxie s příčkou. Do stejné kategorie spadá i naše Galaxie (Mléčná dráha).
Tyto příčky působí obdobně jako nálevka (trychtýř), soustřeďující plyn směrem ke galaktickému centru. Tento plyn je následně použit na vznik nových hvězd, a také ke „krmení“ černé díry v centru galaxie. To také vysvětluje, proč mnoho spirálních galaxií s příčkou – včetně galaxie M 83 – má velmi aktivní a svítící centrální oblasti.
Nicméně střed galaxie M 83 je záhadný a neobvyklý: přítomná supermasivní černá díra v jejím srdci není osamělá. V této neobyčejné spirální galaxii pozorujeme jev známý jako dvojité jádro – což je charakteristická vlastnost, která byla rovněž objevena u galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, která je naší nejbližší spirální galaxií. To ale neznamená, že galaxie M 83 obsahuje dvě supermasivní černé díry, ale že jedna černá díra může být obklopena skloněným prstencem hvězd, které obíhají kolem černé díry a vytvářejí při pohledu od Země zdání dvojitého jádra.
Stejně jako dvojité jádro hostila galaxie M 83 několik explozí supernov, z nichž šest bylo pozorováno (SN 1923A, SN 1945B, SN 1950B, SN 1957D, SN 1968L a SN 1983N). Tento počet odpovídá pouze dvěma jiným galaxiím: M 61 (rovněž pozorováno 6 supernov) a NGC 6946 (objeveno 9 supernov). Kromě těchto explozí bylo v galaxii M 83 objeveno téměř 300 pozůstatků po explozích supernov – tj. starší pozůstatky po explodovaných hvězdách. Pozorování budou použita ke studiu životního cyklu hvězd. Dále bylo v galaxii M 83 identifikováno téměř 3000 hvězdokup, z nichž některé jsou velmi mladé – jejich stáří bylo určeno na méně než 5 miliónů roků.
K vytvoření této fotografie (mozaiky) byla využita pozorování pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Fotografie představuje celkový pohled na galaxii M 83 včetně oblastí tmavého prachu, jasně červených plynných oblaků a světle modrých oblastí nedávno zrozených hvězd rozložených napříč spirálními rameny. Ačkoliv hvězdný ostrov M 83 se zdá být velmi rozlehlý, má pouze poloviční průměr ve srovnání s naší Galaxií.
Tato nová fotografie byla uveřejněna 9. 1. 2014 v rámci 223. schůze Americké astronomické společnosti, která se konala ve Washingtonu.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/news/heic1403/
autor: František Martinek