Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Na již obvyklých pěti panelech se tentokrát mohou návštevníci a studenti seznámit se stručnou, ale zároveň ucelenou, historií poznávání Měsíce.
Úvod je věnován teorii jeho vzniku, prvním pokusům o jeho vyobrazení a principu na jehož základě dochází k zatmění Měsíce. Další část se zabývá kosmickým výzkumem a velkým počtem automatických sond, které se zasloužily o velký skok pro lidstvo. Přistání lidí na povrchu v projektu Apollo je věnován samostaný panel. Nicméně ani po úspěšném přistání člověka zájem o Měsíc neopadl, spíše naopak. Následovala tedy celá flotila dalších kosmických sond a pokusy o nalezení vody. Závěr shrnuje snahy člověka o návrat.
náhled1, náhled2, náhled3, náhled4, náhled5
autor: Tomáš Pečiva